Hlavní obsah

RECENZE: Klaunskou symfonii Slava’s Snowshow korunovala sněhová bouře, která roztančila diváky

Ruský performer a klaun Slava Polunin vytvořil postavu klauna Assissiaie už před padesáti lety. Pobýval zprvu v jiných představeních, ale ve žlutém obleku, s melancholickým pohledem a jemným šklebem na rtech vyrostl v projektu Slava’s Snowshow. Ten se nyní vrátil do Prahy a ve středu večer v Divadle Hybernia odkryl esa, jež třímá. Je jich jako sněhových vloček, které se při tom snášely k zemi.

Foto: Profimedia.cz

Scéna s telefonem patřila k nejvtipnějším

Článek

Nebyly samozřejmě pravé. Byly to malé bílé papírky, kterých na pódium i do hlediště popadalo nepočítaně. Někdy si jen tak lehce poletovaly prostorem, jindy byly vtíravější a v samotném závěru, když představení vrcholilo, z nich silné proudění vzduchu a mlha vyrobily sněhovou bouři, která svou intenzitou diváky bezmála smetla. Mezi ně totiž směřovala.

Byl to zlatý hřeb večera. Přítomní ho bez remcání přestáli, vstali ze sedaček a dali se do děkovného potlesku a tance. Muzika jim k tomu hrála a nad hlavami jim poletovaly gumové míče různých velikostí. Nevídané finále.

Slava’s Snowshow měla premiéru v roce 1993 v Moskvě a pak zamířila do světa. Uspěla na edinburském festivalu Fringe, hrála se opakovaně na Broadwayi, také v Londýně a nyní putuje světem.

Foto: Profimedia.cz

Klaunů bylo na pódiu při Slava’s Snowshow šest

Získala Drama Desk Award za jedinečný divadelní zážitek, prestižní britskou Laurence Olivier Award a byla nominována na Tony Awards za nejlepší speciální divadelní událost. Nyní je do 8. března k vidění v Hybernii.

Její hlavní postavou je klaun Assissiai, kterého už nehraje jeho umělecký architekt Polunin, nýbrž Artem Zhimo. Jakmile vstoupil na pódium, nápadně se protáhl a vypravil přes scénu úsměvnou chůzí, stal se miláčkem malých i velkých, kteří byli v publiku důsledně namícháni.

On a další klauni v zeleném pak odehráli představení, které bylo i bez ohledu na vkusný výběr hudby hereckou a pantomimickou symfonií. Pracovali s velkými i malými gesty, těmi nepřehlédnutelnými i těmi, které bylo třeba nacházet.

Jakmile se ale divák takovému stylu přizpůsobil, na častý smích, který u něj velká část scének nejspíš vyvolala, vzápětí útočily hluboké emoce a někdy si o slovo řekly slzy dojetí.

Foto: Profimedia.cz

Artem Zhimo při jedné ze scén

Prostor mezi herci a diváky rychle zmizel. Ti první se klidně procházeli po sedačkách těch druhých a ti jim při tom podávali pomocné ruce, aby si neublížili.

Diváci reagovali na všechno, na co jen bylo možné reagovat, a měli radost, když se stejně chovali ti na scéně. Podnětů jim koneckonců věnovali dostatek.

Slava’s Snowshow lehko vtáhla do vizuálně ohromujícího snového světa, který rozkvétal na pódiu a během hodinu a půl trvající podívané se rozpínal do všech koutů divadla. Spojila klaunství, herectví a pantomimu, gagy i chvíle, kdy bylo v sále neobyčejné ticho a diváci čekali, jak krok, který klauni činili, skončí.

V předjímání pointy bylo snadné se splést, to ano. Ovšem i tím je Slava’s Snowshow výjimečná.

Slava’s Snowshow
Divadlo Hybernia, Praha, 4. března
Hodnocení: 100 %
Související témata:
Slava’s Snowshow

Výběr článků

Načítám