Hlavní obsah

RECENZE: Japonsko milovali i Hynais a Mucha

26. 5. 2014, 10:57
Právo, Peter Kováč

Francouzský malíř Édouard Manet namaloval v roce 1868 portrét Émila Zoly, jak sedí v křesle a medituje nad knihou. Vlevo od romanopisce je umístěn japonský paraván a vpravo na zdi je pověšen japonský dřevoryt.

Foto: Repro katalog výstavy

Karel Šimůnek: plakát k japonské čajovně v Praze z roku 1909. Ze sbírek Moravské galerie v Brně.

Článek

Dílo naznačuje, že Manet a Zola nebyli jen průkopníky realistického umění, ale patřili k těm, které fascinoval japonismus, tedy vliv japonského umění na civilizaci evropského Západu.

Foto: Profimedia.cz

Édouard Manet: Portrét Émila Zoly

Markéta Hánová ze Sbírky orientálního umění Národní galerie připravila v Salmovském paláci v Praze výstavu, která dokládá, že ve své době nešlo jen o francouzskou módu, ale že obdiv vůči Japonsku plodně zasáhl i do české výtvarné kultury.

Její projekt Japonismus v českém umění představuje tvorbu osobností, jakými byli Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Emil Orlik, Vojtěch Preissig, Bohumil Kubišta nebo Otto Gutfreund, kteří se konci 19. a v první třetině 20. století inspirovali zemí vycházejícího slunce.

Vliv se projevil ve dvou podobách. Buď ve stylu komponování forem v ploše s důrazem na dekorativismus a ornamenty, což vyhovovalo představitelům secese, nebo šlo o zakomponování japonských předmětů a sběratelských kuriozit do obrazů, které se jinak ve všem ostatním drží západní výtvarné tradice, jak to objevíme zejména u vyznavačů symbolismu. Výstava v bohatém výběru představuje obě krajní možnosti.

Zajímavé je, že české umělce v zájmu o japonismus neovlivnila jen Paříž nebo Londýn, ale také Vídeň. V rakouské metropoli se v roce 1873 konala světová výstava, na kterou Japonsko vyslalo vlastní expozici seznamující země habsburské monarchie s jeho kulturou. Sám mocnář František Josef I. Japonce přizval, což ve střední Evropě jen akcelerovalo módní vlnu zájmu o luxusní zboží pocházející z Dálného východu.

Pražská výstava naznačuje mnohé souvislosti. Některé tušené, jiné zcela objevné. Pro větší ilustrativnost jsou na ní konfrontovány japonské umělecké předměty a dřevoryty s obrazy, plakáty, ilustracemi, knižními obálkami a užitými předměty z rukou českých výtvarníků. Občas jde o fascinující dialog.

Četnými zápůjčkami se na akci podílí třináct různých institucí i soukromých sbírek. Škoda jen nedostatečného prostoru, což vedlo k jistému zhuštění exponátů v malých místnostech a poznamenává to příjemné vyznění zajímavé výstavy, které je výsledkem letité badatelské práce.

Japonismus v českém umění
Salmovský palác, Praha, do 7. září, denně kromě po 10–18 hodin.

Celkové hodnocení 80 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků