Článek
Existují dva způsoby, jak na Prázdniny v Provence nahlížet. První zaujme kritik, který nemá zkušenosti s marihuanou a je nucen napsat, že jde o nejhorší snímek roku. Nelze říct, že má špatný scénář, on totiž nemá žádný. Žádná expozice, kolize a krize se nekoná. Prostě se hodinu a půl chodí, kouří marihuana, pije víno.
Kotek, Prachař a Hádek vypadají, že jsou neustále pod vlivem, mumlají nesouvislé věty, nic nemá pointu. Jednotlivé scény na sebe moc nenavazují, spíše se tak nějak objevují a zase mizí.
Chvíli se díváme na opilé lidi, chvíli na hezkou přírodu, moře šplouchá a dialogy jedou: „Čau! Jak je? Zahulíme? Pohoda. Dobrý kozičky! Zahulíme?“
Protagonisté komedie Prázdniny v Provence
Ovšem jiný pohled zaujme divák pod vlivem drog. Vždyť kamera je tak krásně zpomalená a to slunce tak červené! A jak všichni krásně ospale a pomalu mluví, může si libovat. Pravda, úplně stejný zážitek by měl, kdyby šel místo do kina třeba na louku.
Moc dobrých vtipů nepřijde, a tak největší recese Prázdnin v Provence spočívá v tom, že pod režii se podepsal Vladimír Michálek! Člověk, který má za sebou snímky O rodičích a dětech a Je třeba zabít Sekala nyní stvořil tohle.
Asi není třeba dodávat, že Prázdniny v Provence nejsou film. Kluci si jen vyjeli na dovolenou, tam se zkouřili a točili nesmysly. Pro kamarády OK, ale do kina tak úplně ne.