Článek
Vzhledem k tomu, že byl autor významný krajinář, ale i básník a překladatel, nabízela se idea sestavit díla ne chronologicky, ale podle toho, jak jdou za sebou roční období v přírodě. Aspoň to na vernisáži výstavy uvedl její kurátor Michael Zachař.
Díky tomu návštěvník vstupuje nevědomky do koloběhu času a stává se pomyslným poutníkem, takže může najednou na malé ploše vnímat to, co se děje kolem něj, ale v reálu si toho možná ani nevšimne.
Hned u vchodu do interiéru galerie narazí příchozí na plátna Krajina na blatech a Večer na Chrudimce. Autor mistrovsky zachytil dobu prvního jarního tání, kdy se nad tajícím ledem objeví voda, probuzená země se zazelená, začne vonět a nadchází čas slunečních dní. Ale zbytky bílého příkrovu sněhu v krajině stále převládají, protože odcházející zima ještě chvíli zalézá za nehty.
Kavánovo jaro naopak slibuje louky plné květů pod zatím zasněženými vrcholky hor, potok plný zdivočelé vody, prvních zelených stromů a blankytné, větrné oblohy. Letní témata malíř vymaloval teplými barvami, ze zlatavého lánu obilí sálá celodenní horkost a obloha plná nadýchaných mraků připomíná barokní andělský baldachýn. Typickou letní prací je bezpochyby Strom v polích, na němž se skví v podvečerním dusnu hrdý solitér u cesty lemované zástupem obilí těsně před sklizní.
Podzim uvidíme na obraze Podzim přichází. Skupinka břízek se žlutým, hnědým a rudým listím ještě do sebe nasaje zbytky slunečního tepla, nicméně modravý opar v dálce nad lesem už symbolizuje příchod chladných dní.
Zimní scenérie celý roční cyklus uzavře a vytvoří nekonečný koloběh. Obraz Zasněžené stohy dýchá syrovým chladem. V namodralém oparu se ztrácí horizont, člověk doslova na vlastní kůži cítí, že mu zimomřivost prochází všemi kostmi.
Výše uvedené pocity může malíř na svých obrazech pozorovateli vsugerovat díky tomu, že dokáže velmi precizní malířskou technikou docílit na plátně plasticity a navození dojmu hloubky prostoru. Ve svých dílech prolíná odkaz krajinářství, romantismu, ale také impresionismu či výtvarného modernismu, takže se pozorovatel stane tím, kdo stojí sám za sebe v tiché krajině kochajíc se její krásou.
