Článek
Šperky jsou součástí nálezu z pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu a jsou vystaveny vůbec poprvé. Téměř celé pohřebiště prozkoumali archeologové v letech 1972 až 1987. Toto naleziště poskytuje zatím nejúplnější pohled na velkomoravskou fázi kultury obyvatel Pražského hradu i na dobu následující.
Pohřebiště zahrnuje 141 hrobů, v nichž bylo pohřbeno 148 nebožtíků. Nejstarší hroby pocházejí z konce 9. století, nejmladší je hrob s denárem knížete Jaromíra (1012 až 1035).
Významnou skupinu hrobů tvoří ty s dětskými a ženskými ostatky vybavené zlatými, zlacenými a stříbrnými šperky. Mezi nimi jsou zlaté šperky, které byly ve stejné podobě nalezeny přímo ve velkomoravských centrech.
Šperky ze starých Čech
Na dalších, které byly vyrobeny s použitím velkomoravských technik, jsou motivy, jež se ale na Moravě nenašly. Vyráběly se v Čechách, pravděpodobně přímo na Pražském hradě. Jsou to třeba náušnice s bubínky v podobě koňských hlav, gombíky s motivem kříže nebo páva či schránky na amulet, takzvané kaptorgy.
U některých šperků odborníci tuší, že nejsou původem z českých zemí, nevědí ale zatím, odkud mohou pocházet.
:.Do stálé expozice "Příběh Pražského hradu" přibyl soubor stříbrných, zlatých a zlacených šperků z 9. a 10. století.foto: ČTK
Mimořádné postavení některých pohřbených naznačují speciálně vyrobené předměty - například miniatury ostruh či sekerek. Bohaté nálezy v jednotlivých hrobech celkově svědčí o tom, že na pohřebišti byli ukládáni lidé vysokého sociálního statusu, nejspíše rodinní příslušníci družiny obklopující knížete.
Množství milodarů ve srovnání s počtem hrobů znamená nejbohatší soudobé pohřebiště v Čechách. Hodnotu všech nálezů z pohřebiště za Jízdárnou (označovaného také jako pohřebiště v Lumbeho zahradě) vědci odhadují na desítky miliónů korun.