Po šedesáti letech se v Západočeské galerii opět představuje dílo malíře Josefa Šímy

Výstava reflektuje především výtvarníkovy začátky ve Francii, kam natrvalo odjel v roce 1921. A její název - Mezisvěty - odkazuje ke střetům a prolínání různých oblastí Šímovy tvorby. Jeho styl tehdy proměnila pařížská mezinárodní umělecká komunita, k tomu se přidaly dadaistické impulsy propojené s populární kulturou i exkursy do světa poezie.

Šíma se však nepřipojil k žádnému z tehdy dominantních proudů – vždy je nějakým způsobem překračoval.

„Bez zábran slučoval avantgardu s tradicí, formální výtvarné experimenty s literárními odkazy nebo filozofickými myšlenkami, konkrétní vidění věcí s univerzálními otázkami, vážné umění s banalitou a humorem,“ uvedla kurátorka výstavy Alena Pomajzlová.

Kromě zásadních obrazů a kreseb se výstava věnuje i ilustracím. Nechybí například výtvarný doprovod knihy Ztracený ráj Pierra Jeana Jouva. Anebo svým způsobem rarita - absurdní dadaistický komiks Kůň Pu, který Šíma vytvářel pro Lidové noviny.

Expozici doplňují archivní materiály, třeba dopisy, katalogy, fotografie. Nechybí také díla od českých i zahraničních souputníků Šímy - mimo jiné od Jindřicha Štyrského, Jana Zrzavého, Františka Kupky, Maxe Ernsta či Giorgia de Chirico.

„Díla na výstavu zapůjčilo pětadvacet institucí včetně pěti světových, například Národní galerie v Praze nebo muzeum v Remeši,“ zrekapitulovala produkční Petra Kočová.

Západočeská galerie vlastní jedenáct Šímových kreseb a deset pláten - tematicky se však hodily pouze dvě.

Šíma se narodil roku 1891 v Jaroměři a zemřel ve věku osmdesáti let v Paříži. Po válce se stal uznávanou osobností evropské kultury, Československo reprezentoval například v roce 1968 na Benátském bienále.

V Plzni měl první a až dosud také poslední výstavu na přelomu let 1964 a 1965. „Její autorkou byla Anna Masaryková, vnučka prvního československého prezidenta, renomovaná historička umění a kurátorka Národní galerie v Praze,“ připomněl Roman Musil, ředitel Západočeské galerie.

„S Šímou si korespondovala, poskytl jí třeba adresy na soukromé sběratele. Byla to v této instituci první výstava věnovaná vrcholnému představiteli české meziválečné moderny, přispěla k rehabilitaci Josefa Šímy i celého českého moderního umění. A zcela nepochybně se jednalo o nejlépe připravený výstavní a publikační projekt od dob založení naší galerie v roce 1954,“ poznamenal Musil.

Na zmiňovanou událost odkazují skici vitráží z šedesátých let dvacátého století, které Šíma vytvořil pro karlovarskou Vřídelní kolonádu. A doplňují je návrhy vitráží pro kostel sv. Jakuba v Remeši - ty se dočkaly realizace, na rozdíl od Karlových Varů. „Většina z nich v Čechách nikdy nebyla,“ upozornila historička umění Charlotte Zimová.