Článek
Gotický obraz Vyšehradské madony, zvané též Dešťová, se na Vyšehrad dostal patrně na konci vlády Karla IV., který jej přivezl z Itálie. Podle jiné teorie obraz nechal vytvořit arcibiskup Jan Očko z Vlašimi pro dnes zaniklý vyšehradský kostel Pokory Panny Marie. Autor obrazu není znám.
Pojmenování Dešťová madona vzniklo po roce 1638, kdy podle legendy obraz přinesl déšť v době velkého sucha. Od té doby býval vypravován do Emauz či ke svatému Pankráci vždy, když zem sužovalo sucho.
I pro autora známky, grafika a rytce Václava Fajta, má obraz speciální význam.
„Velmi mě oslovil motiv madony. Česká pošta se mě zeptala, jestli nemám návrh na nějaký zajímavý, hezký obraz, který by se líbil. Bez rozmyšlení jsem navrhl Vyšehradskou madonu a komise to přijala, za což jsem byl velmi rád,“ popisuje Fajt.
Pro Fajta byl výběr motivu přirozeným krokem také díky jeho osobnímu vztahu k místu.
Vizuál nové známky Vyšehradská madona od České pošty
„Velice mě oslovuje motiv madon, a jelikož je to poblíž mého bydliště, tak si rád zajdu právě na Vyšehrad nebo na Slavín. Je to místo, kde můžu přemýšlet, takže je to pro mě skutečně srdeční záležitost. Na obraze mě také velmi zaujalo, že jde o gotické dílo neznámého autora a vymyká se z počtu madon, které máme v České republice - vyobrazená Panna Marie kojí Ježíška, a přitom má zakrytý prs, což je velmi zajímavé a ojedinělé,“ říká Fajt.
Fajt se známkám věnuje od roku 1983. Na rytí použil jednu z nejstarších technik, práce mu zabrala zhruba měsíc. Přiznává, že když se do něčeho pustí, chce být s prací co nejrychleji hotov, pracuje tak klidně několik hodin i v noci, když pošta potřebuje mít dílo co nejdříve hotové. Známka má aršík o rozměru 11,4 × 17 cm, přičemž samotná obrazová část měří 4 × 5 cm. Takto detailní provedení umožňuje právě ocelotisk z ploché desky.
Grafik a rytec Václav Fajt představil své dílo v galerii České pošty v Praze.
„Šel jsem se na obraz nejprve podívat do Národní galerie, kde je vystaven originál a velmi mě zaujal,“ říká autor grafické úpravy aršíku Tomáš Říha.
„Kromě silného historického příběhu známka vznikala zmíněnou téměř neexistující technikou ražby v podobě ocelotisku z ploché desky a soutisku pěti barev,“ popsal Novinkám vedoucí známkové tvorby České pošty Martin Holý. Fajt dodal, že technika pětibarevné ocelorytiny je ve světě zcela ojedinělá.
„Tato technika si žádá letité mistrovské rytecké zkušenosti a pan Fajt je opravdový mistr svého řemesla,“ uvedl výrobní ředitel tiskárny Karel Štefek.
