Článek
Cena za nákup přírůstků do sbírek je podle NGP nejvyšší suma za posledních 15 let. Galerie se jimi pochlubila na tiskové konferenci, kde ale také připustila, že má v letošním roce na programu podstatně méně výstavních projektů, než bylo v posledních letech obvyklé.
„Důvodem je jednoduše to, že příspěvek, který dostáváme od ministerstva kultury, je stále stejný, ale hodnota peněz, s nimiž hospodaříme, výrazně klesá a podstatně se zvyšují ceny energií. Více než 80 % našeho provozního rozpočtu navíc jde na základní provoz našich šesti pražských objektů, ochranu děl a péči o ně,“ říká generální ředitelka Alicja Knast.
Instituce uvádí, že náklady na energie v roce 2018 činily asi 35 milionů korun, loni to byly 64 miliony korun. Rozpočet NGP je podle finanční ředitelky Ireny Žáčkové asi půl miliardy korun včetně všech dotací. Příspěvek od MK byl v roce 2018 172 miliony korun, loni 186 milionů korun. Vzrostl tedy o 8,3 %, zatímco náklady na energie narostly v tomto období o 80 %. Inflace pak náklady zvedla o 50 %, uvedlo vedení NGP.
Žáčková doplnila, že galerie si loni dokázala na vstupném či na lektorských programech vydělat 48 milionů korun, podobně jako v předchozím roce; 20 milionů korun pak přinesly pronájmy a rozpočet doplňují jednotky milionů z prodeje publikací nebo práv.
Na výstavy nejsou peníze
Za posledních přibližně šest let se podle ředitelky Knast snížila o více než polovinu suma, kterou galerie může investovat do samotných výstav. „Zatímco v roce 2019 bylo možné investovat do výstavních projektů 110 milionů korun, což představovalo přibližně 23 % našich celkových nákladů, v roce 2025 jsme mohli vynaložit na výstavy pouze 54 miliony korun, tedy jen 11 %,“ uvedla. Letos to podle ředitelky bude jen 51 milion korun.
Galerie proto zvolila cestu spoluúčasti na několika velkých výstavních projektech, kde se o náklady podělí více subjektů. S Vysokou školou uměleckoprůmyslovou připraví pro Veletržní palác Bienále UMPRUM, které představí práci nejmladších studentů školy.
Bienále nazvané Ve věci umění se bude ve stejné budově konat od června, tento ročník přehlídky současného umění vzniká ve spolupráci s organizací Tranzit.
A do třetice by měla NGP se slovenskými partnery v květnu otevřít československý pavilon na benátském bienále. Pavilon letos slaví sto let od svého vzniku, dokončuje se jeho rekonstrukce po havárii způsobené přírodními živly. Podrobnosti spolupráce se Slovenskou národní galerií jako garantem za sousední zemi ještě nejsou známé.
Stěžejní projekty
V říjnu ve Valdštejnské jízdárně NGP otevře výstavu Anna Jagellonská (1503–1547). Královna na prahu nové doby, kterou připravuje k 500. výročí nástupu Habsburků na český trůn a vzniku habsburské monarchie ve střední Evropě.
Představí osobnost manželky Ferdinanda I., který se po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče stal roku 1526 českým králem. Dobovou uměleckou tvorbu budou reprezentovat špičková výtvarná díla předních umělců první poloviny 16. století: Lucase Cranacha st., Conrata Meita, Hanse Malera, Albrechta Dürera, Tiziana a dalších.
Sv. Kristina z Pražského oltáře (Lucas Cranach starší, kolem roku 1520). Ilustrace k výstavě Anna Jagellonská, kterou uvede Národní galerie Praha letos na podzim.
Surrealismu se bude od listopadu ve Veletržním paláci věnovat přehlídka Proti proudu. Skupina surrealistů. 1934 – 2024, která poukáže na kontinuitu českého surrealismu, v celosvětovém měřítku výjimečnou. A upozorní také na mezigenerační dialogy v tvorbě autorů, jako Toyen, Jindřich Štyrský, Mikuláš Medek, Emila Medková, Jan Švankmajer a Eva Švankmajerová.