Článek
Kdyby Alicja Knast měla mandát delší, pravděpodobně by na prezentaci uvedla kromě letošních plánů i výhled na rok, dva dopředu. Ředitelka, polská muzikoložka a muzejnice, jejíž jmenování Zaorálek zdůvodňoval mimo jiné i manažerskými schopnostmi, je ale nezmínila.
Ale protože jediné dva významnější výstavní projekty NGP v letošním roce začínají až na jeho samém sklonku a potrvají do března, respektive dubna roku následujícího, je vlastně možné brát představení programu jako prezentaci výstavních plánů na dva roky. V letošním roce bude Národní galerie hlavně slavit 230. výročí založení instituce, z níž vzešla, tedy připomínat své dřívější úspěchy.
Alicja Knast zmínila jako priority NGP v letošním roce výběr dodavatele stavby depozitáře v Jinonicích. Na ten má slíbenou dotaci od MK 2,2 miliardy korun, půjde o první budovu, která vznikne přímo pro NGP v celé její historii. S novým depozitářem souvisí již léta zmiňovaná rekonstrukce Veletržního paláce, který galerii z velké části slouží právě jako depozitář.
Oba projekty se ale začaly připravovat už před jejím nástupem do čela NGP. Knast uvedla, že rekonstrukce Veletržního paláce si vyžádá šest miliard korun, letos plánuje NGP utratit 300 milionů korun na studii proveditelnosti. Když přišel před téměř deseti lety bývalý ředitel NGP Jiří Fajt s nápadem rekonstruovat funkcionalistický objekt, který nevznikl pro prezentaci výtvarného umění, ale pro veletrhy, uvažovalo se o sumě tři miliardy korun.
Byla už vypsaná mezinárodní architektonická soutěž, všechno ale skončilo s odvoláním Fajta z čela NGP, což je jiná písnička. Rekonstrukce Veletržního paláce každopádně fyzicky záleží na existenci depozitáře, protože holešovická budova je především depozitářem, až pak výstavním prostorem. A cena? Ta poroste… doufejme, že ne tak, jak cena za přesun brněnského nádraží.
Alicja Knast za pět let svého působení v čele NGP prokázala, že mezi řediteli příspěvkových organizací MK nepatří k těm nejdravějším. Zvenku to vypadá, že se spokojí s tím, co dostane, a tomu program instituce přizpůsobí.
V minulosti ale prokázali nejen její předchůdci, že když se zřizovateli šlape na krk a neustále se přes média upozorňuje na nemožnost dělat za málo peněz hodně muziky, ministr, pokud nemá zcela hroší kůži, mírné navýšení rozpočtu na vládě vydupe - a pak se rád pochlubí. Se současným ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) se prý Knast už sešla; žádný mediální výstup z něj neposkytla ani jedna strana.
A k té muzice - ministr Zaorálek svůj výběr ředitelky NGP tehdy doprovodil mimo jiné slovy, že by Alicja Knast mohla z NGP vybudovat podobně silnou značku, jakou má třeba Česká filharmonie. Zatím se to nestalo.
Lubomír Zaorálek, v letech 2019–2021 ministr kultury
Taková rvačka, jako je o lístky na Českou filharmonii, o vstupenky do NGP není, ale lidé do ní stále chodí. Alicja Knast při svém nástupu do funkce jako jeden ze svých hlavních cílů uvedla, že chce zvýšit návštěvnost instituce. Ta v té době byla 700 tisíc lidí ročně, přičemž číslo bylo výsledkem předchozího vedení.
Jiří Fajt měl mnoho kritiků, ale lidi na výstavy přivedl, před jeho působením byla návštěvnost NGP léta poloviční. Návštěvníka výstav nezajímá vědecká činnost galerie ani doplňování sbírek, pokud nejde o extra zajímavý přírůstek, ale objevné a přitažlivé výstavy!
Alicja Knast neváhala operovat milionovou roční návštěvností jako svým cílem. Později své přání mírnila a uvedla, že do vysněné sumy by se počítaly i on-line prohlídky, které získaly oblibu v době pandemie. Že se to nepodařilo, je zjevné, byť NGP operuje čísly, jak jen může.
Takže k loňské návštěvnosti 555 tisíc lidí, do níž započítává i účast na vernisážích, připočítala i návštěvnost výstav jiných pořadatelů, na které zapůjčila díla ze svých sbírek; návštěvnost tak poskočí nahoru o 200 tisíc lidí. Není ale úplně standardní tímto způsobem čísla navyšovat.
Alicja Knast je od roku 2011, kdy ve funkci ředitele NGP skončil Milan Knížák, nejdéle sloužícím ředitelem. Ještě déle instituci vedli už jen Vladimír Novotný (1945–1959) a Jiří Kotalík (1967–1990). Milan Knížák v době svého působení v čele galerie sklízel kritiku z mnoha stran, mimo jiné za to, že prosazoval model této instituce jako muzea. Chtěl budovat sbírky a také pro ně pořizoval další objekty a říkal, že Národní galerie není žádná kunsthalle.
Teď má NGP v Praze šest budov a vypadá to, že si s nimi neví rady. Co třeba bude v paláci Kinských na Staroměstském náměstí po jeho rekonstrukci? V něčem jakoby v projevu Alicje Knast zaznívala Knížákova ozvěna, když uvedla, že pro instituci jsou důležitější akvizice než výstavy. To je podle ní odpovědnost NGP vůči společnosti. „Máme pocit, že děláme maximum toho, co je v našich možnostech,“ uvedla. Návštěvníci, odborníci i novináři mohou ale mít oprávněný pocit, že maximum vypadá jinak.
