Hlavní obsah

Na Festival spisovatelů Praha přijede i beatník Gary Snyder

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Americký básník a mnohaletý propagátor světového ekologického hnutí Gary Snyder, jehož jméno bylo v polovině minulého století spojeno s tvorbou "beat generation", bude stejně jako domácí autoři Miroslav Topinka a Pavel Řezníček jedním z hlavních hostů Festivalu spisovatelů Praha. Tradiční přehlídka, která se letos v metropoli od 3. do 6. června uskuteční již posedmnácté, bude s podtitulem Dada East věnována dadaismu.

Článek

"Naší snahou je posunout dada do jiného zorného pole, než je a dosud bylo vnímáno," prohlásil Kovář. Podle jeho názoru avantgardní filozofii dadaismu nepochopil dokonce svého času ani přední český teoretik umění první poloviny 20. století Karel Teige, jenž v Česku patřil k průkopníkům spřízněného stylu - surrealismu.

Dalšími pozvanými autory jsou prozaik Arnon Grunberg z Nizozemska, v Americe žijící exulant ze Sarajeva Aleksandar Hemon či britský novinář a spisovatel James Meek; autor románu Sibiřské drama o osudech českých legionářů v Rusku. "Jde vůbec o první pokus beletristicky uchopit toto téma," konstatoval Kovář.

Avantgardní směr dada se zrodil za první světové války v salónním prostředí švýcarských kaváren jako protest proti fyzickému i duševnímu mrzačení člověka, ale ve svých důsledcích byl originální revoltou i proti umění, morálce, rozumu a všemu, co do té doby vytvořilo "kulturní" lidstvo. Na jeho počátku stála skupina mladých umělců, kteří nalezli azyl v Curychu a založili tam Voltairův kabaret. Největší rozkvět zažil dadaismus kolem roku 1920. Skončil v roce 1924, kdy jeden z jeho někdejších účastníků André Breton vydal Manifest surrealismu.

Jedno z ohnisek dada bylo v jihovýchodní Evropě, odkud pocházel i rumunský malíř Paul Celan. Jeho citát "Já kopu, ty kopeš, červi kopou také" bude uvádět celý festival. Pořadatelé festivalu říkají, že projevy dadaismu ve východní Evropě jsou téměř neprobádané. Jedním z důvodů této skutečnosti byl fakt, že mnozí z umělců, kteří se k tomuto hnutí hlásili, zahynuli v koncentračních táborech.

"Zalíbení v dada nenacházeli ani představitelé moderny 20. a 30. let; dada ale žilo navzdory a žije dál. Svědčí o tom znovu oživená bašta evropského dadaismu Kabaret Voltaire v Curychu a výstavy pořádané od New Yorku po Paříž," uvádějí pořadatelé. 

Reklama

Výběr článků

Načítám