Článek
To, že Škapa vyšel výtvarně z ulice, si připomněl návštěvník, jenž přijel do lázeňského města na přelomu července a srpna vlakem. Na nádraží u jedné betonové zdi totiž probíhal mural festival (30. 7.-3. 8.) a jednu část vyzdobil právě Michal Škapa.
„Občas si docela rád střihnu nějaké graffiti ve veřejném prostoru. Zvlášť tady v Poděbradech, kde probíhá festival Město-Galerie, který pořádá kamarád. Díky tomu se uskutečnila i tato výstava, protože jsme spolu byli vždycky propojení,“ uvedl během konání festivalu tvůrce.
V samotné galerii uvidí návštěvník zhruba stovku vystavených děl, z nichž polovina pochází z poslední doby. Klíč k pochopení konceptu celé prezentace je vlastně zakletý v samotném názvu. Asfalt, stejně jako beton, je přece základním materiálem převládajícím v městských aglomeracích, jenž se stává novodobým plátnem pro pouliční výtvarníky.
A sny jsou zase důležité pro každou duchovní činnost jakéhokoli umělce. Obě věci tak musí jít ruku v ruce a vzájemně se doplňovat, aby jakákoli tvorba mohla fungovat.
To, že autor vyšel z útrob města, evokují především prostorové objekty. Například ty, které stojí na zahradě galerie. Jsou pojmenované Tower I a Tower II.
Svou vertikální linií připomínají konstrukci železničního mostu, stejně jako zastávky MHD, tedy prvky patřící neodmyslitelně ke každému městu.
Město připomíná i prostorový objekt nazvaný Young Architect, do nějž Škapa vtělil nejen ostré pouliční industriální tvary, ale i svou malou sochu. Jako by se anonymní člověk ztrácel v anonymním městě.
K městu, jak známo, patří i svítící neonové reklamy. Trio svítících světelných objektů právě takové poutače připomíná. Hned ten první se jmenuje Metropolis. Odkaz na prastará antická města je vyjádřen fragmentem antického sloupu s Iónskou hlavicí se siluetou bohyně v popředí.
Právě starověký lidský babylon dal základ dnešním gigantickým anonymním aglomeracím. To je vyobrazené jako nepřehledné bludiště na velkoformátovém plátně Stříbrné slunce. Kompozice je pojata jako nepřehledný labyrint betonových hranatých staveb, zaparkovaných aut, reklam i reklamních poutačů.
K vizuálnímu minimalismu tvůrce tíhne na plátnech, kde pracuje s dominantní linkou na barevné ploše. Candy Store představuje propletenec modrých linií na černém podkladě, možná jsou to dráty, spojující lidi v odcizenosti lidských sídlišť.
„Po nelegálních graffiti se mi nestýská. Pro mě je totiž adrenalin dělat velká i malá plátna. Je to zase jiný typ dobrodružství,“ vyznal se Škapa.
