Článek
Na festivalu se ve středu promítá jeho diskutovaný film Margaret, jehož vznik provázely napínavé boje o délku snímku. Když Margaret konečně (po šesti letech) spatřila světlo světa, stala se podle kritiků „kandidátem na nejlepší americký film 21. století“. Lonergan Margaret, pravdivý a poutavý příběh newyorské dospívající holky, osobně uvede v 19 hodin v Puppu.
Není vám líto, že zrovna váš film provázely únavné komplikace?
Nemůžu si stěžovat. Lidé na film chodí, líbí se jim a já jsem na něj hrdý. A teď jsme navíc tady na festivalu! Příští týden vyjde DVD.
Ve Varech uvidíme Margaret v délce 2,5 hodiny, ale kolik verzí filmu vlastně existuje?
Stovky! Stříhat jej trvalo nekonečně dlouho, stále se diskutovalo o tom, která z těch délek půjde nakonec do kin. Skutečně jsem nevěděl, jestli film bude vůbec žít, ale teď má vlastní život a já jsem za to vděčný.
Jsem také spojený s verzí, která je promítána tady ve Varech. Ano, tohle je konečně můj film, i když režisérská verze by asi vypadala ještě trošku jinak. Možná taky časem vyjde na DVD.
Na dostříhání filmu vám údajně půjčil peníze i Matthew Broderick, který v Margaret také hraje. Zároveň to je váš nejlepší kamarád, je to pravda?
Rozhodně, Matthew bude můj kamarád do smrti. Až za hrob. Seznámili jsme se, když nám bylo patnáct. Myslím, že máme podobný pohled na svět, i když temperament máme každý jiný.
On je trochu úzkostlivější, já jsem spíš depresivní. Oba si rádi děláme legraci na účet jiných, oba jsme přemýšliví. Matthew má výborný smysl pro humor, já doufám taky. Ano, půjčil mi na film peníze, stejné jako mnoho jiných lidí. Snad jim to budu moct někdy vrátit. Jsem zadlužený, ale šťastný.
Celou verzi rozhovoru najdete v některém z příštích čísel Festivalového deníku.
