Hlavní obsah

Maupassantův raný román v novém překladu

Právo, Kristýna Čtvrtlíková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Osud idealistické hrdinky Jeanne de Lamarové, které se navzdory dobrosrdečnosti dostává od jejích nejbližších jen hořkých zklamání, zpracoval ve své románové prvotině přední představitel naturalismu Guy de Maupassant. Knihu Jeden život vydalo 17. února v novém překladu Dany Melanové nakladatelství Odeon.

Foto: Odeon

Obal knihy

Článek

Klasik francouzské literatury druhé poloviny devatenáctého století začal psát Jeden život ve věku sedmadvaceti let a publikoval jej v roce 1883. Jeho první román z celkových šesti předcházel vrcholnému Miláčkovi vydanému o dva roky později, který se dodnes z autorovy tvorby, zahrnující také stovky povídek, několik cestopisů i básnickou sbírku, nejvíce skloňuje.

Jeden život dějově zasadil do rodné Normandie, čímž korelace příběhu s autorovými prožitky nekončí. Hlavní protagonistka ze středostavovské rodiny, která se neprozřetelně vdá za šlechtice, jenž se po sňatku vyjeví jako násilný prostopášník, se nápadně podobá Maupassantově matce Laure, jež se s jeho agresivním otcem Gustavem rozvedla, když bylo chlapci jedenáct let.

Románová Jeanne zažívá rozčarování i poté, co odhalí nevěru svých rodičů, nebo když ji zrazuje nevydařený syn, jehož postava připomíná spisovatelova mladšího bratra Hervéa.

„Maupassant pečlivě prokresluje psychologii svých postav a podává krásné popisy krajiny, kterou miluje a dobře zná. Je to silný román, a i když jeho děj plyne zdánlivě klidně, není v něm nouze o vyhrocené, dramatické a tragické situace, které přináší hrdinčin neveselý život. Nejsilnější je ovšem právě v líčení Jeanne, která se mění z veselé a hýčkané dívky v zatrpklou nešťastnou ženu. Jde o dokonalou ukázku dobového života ženy,“ řekla Právu překladatelka Dana Melanová.

Román vyšel v tuzemsku několikrát, naposledy jej pod názvem Příběh jednoho života vydalo roku 1970 nakladatelství Práce v překladu Luďka Kárla. Filmové verze díla vznikly dosud dvě, první v roce 1958 v režii Alexandra Astruca s českým titulem Láska bez předsudků, novější adaptace režiséra Stéphana Brizéa měla premiéru před necelými pěti lety.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám