Článek
Máňa po deseti letech Olgy Sommerové je volným pokračováním portrétu Máňa, který právě Sommerová natočila s Janem Špátou před deseti lety.
Česká televize uvádí pokračování ve čtvrtek večer na ČT 2. Diváci jsou vystaveni smršti citových proměn předčasně zestárlé, rozvrácené ženy.
Zvědavá kamera jim umožňuje nahlédnout do drsně reálných okamžiků beznaděje, lásky, opileckých výlevů, historické radosti. Máňa tu říká: "Všechno je jeden velký bordel a pokrytectví, a já jsem hajzl."
Dovede se v jednom okamžiku smát, vzápětí naříkat na osud a ještě k tomu koketně mávat na chlapy na stavbě. Před kamerou rovněž předvede své kapsářské řemeslo. Vidíme nejen "rozpáranou duši" ženy, ale i její přímo rozpárané tělo, které zdobí stehy po noži jednoho mordýře.
Máňa se dvakrát s odhalováním duše i těla nerozpakuje, koneckonců říká: "Chci umřít nahá v igelitovém pytli." A kamera zde, chtělo by se říct, vděčně číhá na všechny projevy lidské bídy i živočišnosti, aby je pak mohla výhodně prodávat publiku.
V pozadí je pak naznačen Mánin marný návrat z lapáku do života, který končí opět u soudu, kde ji, jak říká, vždy zahrají tu Osudovou. (Myslí si, že je od Dvořáka).
Česká televize ve své produkci čas od času nabízí tzv. sociální dokumenty, které předvádějí extrémní lidské nešťastné osudy. Některé více apelují na naši lidskost a soucit, nebo ukazují sílu člověka v těžkém životním okamžiku, jiné jen usilují o to nás podivně pobavit a rozptýlit pohledem na lidské neštěstí. Česká dokumentaristka Olga Sommerová zvládá s přehledem všechny tyto tři polohy najednou.
Máňa po deseti letech ČT 2003, 56 min. ČT 2 10. dubna od 20.00 hod, námět, scénář, režie: Olga Sommerová, kamera Jakub Sommer