RECENZE: Surovost, neúcta a sex bez čárek a otazníků

Autorka rezignovala na několik obvyklostí. Její text proudí jako voda v divoké řece, neakceptuje však tečky, čárky, uvozovky, otazníky ani vykřičníky, které by za běžných okolností mít měl. A bylo by jich dost, v tomhle románu se toho přihodí spousta.

Těžko říct, proč se tak Smirnoffová rozhodla. Funkční to není a chvíli trvá, než si oči, a především mozek na takový způsob psaní, a tedy i jiného čtení, zvyknou.

Je tu však silný příběh, jehož obsah hravě přebije náročnost přijímání textu. Po vcelku krátkém čase a při troše pozornosti proto už autorčino pojetí nevadí.

Jana Kippová vyrazí ve sněhové bouři navštívit do rodného domu ve Smalångeru v severním Švédsku své dvojče Brora. Cestou zabloudí, ale pomůže jí John, kamarád ze starých časů, se kterým začne mít poměr.

Do jejího rozhodnutí nějaký čas na místě setrvat se od první chvíle razantně vplétá minulost, léta, která tam strávila jako dívka. Co chvíli se setkává s lidmi, kteří staré doby trávili s ní, co chvíli se přihlásí prožitek, jenž čas poslat do nenávratna ještě nezvládl. A obvykle je negativní.

Můj bratr rozhodně není kniha pro citlivé povahy. Vyprávění Jany Kippové je neosobně chladné, syrově přirozené, odtažité, často v něm úřadují podráždění a smutek, stejně tak nenávist, surovost, neúcta a sex. Smirnoffová vše dávkuje přímo a bezohledně, jako by metala kamení bez zacílení. Nad životem svých postav se nedojme, naopak jim s potěchou přitěžuje.

Ani na okamžik to však nepůsobí dojmem, že je to vykalkulované. Syrový příběh ze severu je přesvědčivý, obnažuje bolesti svých hrdinů a čtenář to intenzivně prožívá. V tom je jeho síla.

Jana, Bror a John jsou k sobě až nepřirozeně přitahováni. Jeden hledá u druhého útočiště před vlastní bolestí. Každý ví, co se děje, ale do rodinných záležitostí toho druhého nikdo nezasahuje.

A Smirnoffová jim vymezila prostor, na němž se jeden před tím druhým nemůže schovat, a na něm rozehrála malou literární šachovou partii.

Můj bratr je příběh o lidské křehkosti a odolnosti, o zoufalství a naději, o nepochopitelné potřebě trpět v tichosti a v toxickém prostředí. Je tak ponurý, že při něm místy mrazí. U kvalitního literárního díla je to nicméně příjemné.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Můj bratr - Karin Smirnoff