Článek
Javůrek, hrdý obyvatel Krušných hor, kde žije a pracuje, poslal svým čtenářům po historických románech zcela jiný příběh. Po Chaloupkách a trilogii Sudetský dům, které v průřezu doby nabídly pohledy na život v česko-německém pohraničí převážně 1. poloviny 20. století, koncipoval Léta sametová jako úsměvnou kroniku svého bytí.
Právě on (i ještě v době prenatální) je v rámci svého alter ega Petra vypravěčem událostí ze 70. a 80. let. Seznámí vás s rodinami, které jsou zcela rozdílné, jenže je neplánovaně svede dohromady sport, konkrétně volejbal.
Právě ten (vedle všudypřítomného alkoholu a vztahu ke KSČ) je jedním ze stmelujících prvků románu, nutno zmínit, že poměrně fungujícím. A dění kolem míče je často hybatelem událostí, včetně Petrova početí.
Z pohledu děje a námětu nejde o žádnou třaskavou uměleckou novinku. Podobné vzorce rodin (Šimkovi a Kučerovi), lišících se svým vřelým či dost alternativním vztahem k socialismu a práci, nabízejí v české literatuře mimo jiné Michal Viewegh (Báječná léta pod psa), Petr Šabach (Hovno hoří, Občanský průkaz…), případně Iva Hadj Moussa (Démon ze sídliště).
Shodně s nimi si Javůrek drží lehkost psaní. Dokáže čtenáře podchytit, aby ho „vyplivnul“ na poslední stránce s pocitem, že se pobavil. Což je z hlediska autora i čtenáře vždy úspěch.
Léta sametová jsou zkrátka takovou oddechovkou, při níž si rádi zavzpomínáte na roky, které jsou pro mnohé dávnou minulostí, ovšem pro další jde o časy nejedné nostalgické vzpomínky. Často pramení z toho, že v socialistickém „skleníku“ bylo dost těsno, „zaprděno“, ovšem nikdo nikam nespěchal, neboť nebylo moc kam.
A mít vedle zaměstnání čas i na své koníčky, kamarády, hospodu a rodinu byla téměř samozřejmost. Záleželo jen na vás, jak volno využijete.
Javůrek s výše popsanými motivy pracuje zdařile, i díky tomu mu odpustíte překlepy, na něž v textu sem tam narazíte. Číst ho budete určitě rychle. Román je literární retro jednohubkou, která s vizuální představivostí v lecčems připomíná film Pelíšky, případně televizní seriál Vyprávěj. Vedle jisté melancholie mu totiž nechybí i poselství, že blb zůstane blbem, bez ohledu na systém.
| Štěpán Javůrek: Léta sametová | |||
|---|---|---|---|
| Nakladatelství Moba (2025), 256 s. | |||
| Hodnocení: 70 % |
