RECENZE: Epsteinova oběť promluvila. Její knižní zpověď nenechá vydechnout

Obyčejná žena s mimořádně chmurným osudem. To byla Virginia Giuffreová (1983–2025), jedna z nesčetných přeživších sexuálního násilí, kuplířství a obchodování s bílým masem, jež se rozhodla nenechat se umlčet.

Její životní příběh v mnoha aspektech zrcadlí úděly dívek, které si Epstein (1953–2019) a jeho pravá ruka, dřívější členka britské smetánky Ghislaine Maxwellová, systematicky volili za lehce dosažitelné oběti.

Virginia vyrůstala v problematickém prostředí, v útlém věku ji zneužíval blízký rodinný přítel i vlastní otec. Z domova často prchala a načas pobývala v nápravném zařízení pro mladistvé.

Fatální se jí v šestnácti letech stala brigáda v lázních ve floridském resortu Mar-a-Lago patřícímu Donaldu Trumpovi. Tenkrát v roce 2000 si ji Maxwellová vyhlédla a oslovila s nabídkou práce masérky pro tajemného boháče Epsteina.

Šlo přitom o obvyklou zástěrku pro vynucené služby sexuální povahy a prodávání jejího těla jiným osobám, mimo jiné Andrewovi Mountbattenovi-Windsorovi, bývalému princi Andrewovi. Virginii se z jejich kruhů následujícího dva a půl roku nedařilo vymanit.

Posmrtně vydané memoáry, které po sebevraždě Giuffreové editovala a po faktické stránce ověřovala takzvaná stínová autorka, Američanka Amy Wallaceová, se čtou jedním dechem. Vzhledem k vylíčeným hrůzám u nich čtenář místy možná ani nedýchá.

Po lehce zmatečném úvodu, v němž se vypravěčka rozpovídá o jednom s kauzou příliš nesouvisejícím útěku z výchovného ústavu a jistém člověku, který jí tehdy stejně jako řada dalších ublížil, se vydá cestou časové posloupnosti a až do konce textu z ní nesjede. Vzpomíná konzistentně, události popisuje do podrobností s nevídanou intenzitou - tak, že od nich nejde odvrátit zrak nebo je vnitřně neprožívat spolu s ní.

Giuffreovou mnozí znají z článků a televizních dokumentů, objevila se třeba v minisérii Nechutně bohatý: Moc a zvrhlost Jeffreyho Epsteina (2020) ve videotéce Netflix. Vyvstává tak legitimní otázka, čím novým může její autobiografie přispět do pléna.

Rozhovory však zachytily jednotlivé výseky reality podléhající určité tvůrčí zkratce. Publikace naopak předkládá plnohodnotný obrázek složitých mechanismů dlouhodobé manipulace, moci a bezmocnosti, když nemáte doslova nikoho, kdo by vám ze soukolí existenčních potíží, nulové sebedůvěry a citové deprivace pomohl vyváznout.

Odkaz Giuffreové loni v dubnu narušilo odhalení letitého domácího násilí. Virginia z něj pár týdnů před svou smrtí veřejně obvinila svého australského manžela Roberta Giuffreho, jenž je přitom v pamětech vylíčen coby zachránce.

Virginia vyjádřila přání knihu revidovat, jež se nicméně propsalo pouze do předmluvy z pera Wallacové. Přestože se publikace tomuto tématu dál nevěnuje, zůstává velmi cenným svědectvím.