Lovec zmijí, němečtí antifašisté i Rusíni. Etnograf z Jeseníku představuje zapomenuté osobnosti kraje

„Zatímco Zvoník je taková rakousko-uherská selanka, tentokrát jsem se posunul více do dvacátého století. Samozřejmě to do jisté míry ovlivnilo atmosféru knihy, která je trochu tragičtější,“ vysvětlil Novinkám Matela.

Doplnil, že v jeho novém díle čtenář najde medailonky například dvou německých poslanců a odpůrců nacismu, které kolo dějin semlelo skutečně nelítostně, i vojáků Ludvíka Svobody, Rusínů, kteří přišli na Jesenicko z Podkarpatské Rusi po druhé světové válce.

Právě onen brateček, voják Michal Ivanina, který tak oslovoval lidi a žil v Široké Nivě (Bretnov) na Bruntálsku, je jedním z dvojice. „Druhým je Andrej Šuhaj, nejmladší bratr legendárního Nikoly Šuhaje,“ podotkl etnograf.

Tragičtější rovinu některých příběhů vyvažuje vtipnými osobnostmi. „Třeba podivínským učitelem z Vidnavy Johanem Holubem, který jako by vypadl z filmů pro pamětníky z meziválečného období, nebo lovcem zmijí Josefem Nitschem z Vrbna pod Pradědem. Byl to takový blázen. Když jste mu zaplatili, nejlépe lahví režné, zmiji i snědl,“ prozradil.

Lovec zmijí je shodou okolností i první jesenickou osobností, s níž se setkal. Vyprávěl mu o něm jako dítěti jeho děda Ervín.

„Právě jemu jsem knihu věnoval. Je totiž spjatý i s dalšími dvěma osobnostmi, o kterých v ní vyprávím. Byl zedník a jako malého mě místo školy často brával na stavby, kde jsem nasával náhled na Jeseníky skrze zajímavé lidi, o nichž mi povídal a se kterými jsem se potkával. I proto kniha patří jemu,“ vysvětlil Matela.

Náměty čerpal ve starých archívech, dobovém tisku. K některým přišel náhodou, k jiným i od respondentů, příbuzných některých osobností.

„Své figurky se pokouším více představit, proslavit. Vracet paměť, která se vytratila. Je to handicap našeho kraje a já se snažím ty postavičky, ale i významné osobnosti, dostat zpátky do podvědomí místních,“ uvedl už dříve.

Kniha je k mání ve Vlastivědném muzeu Jesenicka, v knihkupectví Domeček v Jeseníku, ale i v informačních centrech v Bruntále, Rapotíně nebo Vrbně pod Pradědem.

Matela už nyní připravuje další publikaci, která bude věnována zakladateli moderní dětské ortopedie Adolfu Lorenzovi, otci Konrada Lorenze (1903-1989), nositele Nobelovy ceny za etologii (biologická věda, která se zabývá chováním živočichů - pozn. red.).

Narodil se v roce 1854 ve Vidnavě v rodině chudého sedláře a díky inteligenci, píli a také velké míře štěstí se vypracoval na jednoho z otců moderní ortopedie. Byl znám ve své době po celém světě. Od jeho smrti uplyne 80 let příští rok v únoru, kdy kniha vyjde.

„Je to jedna z vůbec největších osobností našeho kraje. Představím ho nejen jako lékaře, ale i jako člověka, otce, manžela, rodáka z Jesenicka, kam se vždy rád vracel,“ prozradil Matela.