Článek
Bretaňská pýcha je čtvrtým příběhem komisaře George Dupina, obdivovatele tučňáků a milovníka dobré kávy, který byl z rodné Paříže přeložen na atlantské pobřeží do svébytné Bretaně, kde působí v malém městě Concarneau.
Tam a v okolí se odehrávají zločiny, které vyšetřuje, tam se od spolupracovníků seznamuje s bretaňskými zvyky a historií, tam v malebných restauracích a zejména pak v hotelu L’Amiral vychutnává kulinářské speciality.
Tentokrát se případ točí kolem chovu a obchodu s ústřicemi, které sice komisař jako pokrm nemá rád, ale které se od počátku zdají být spjaty s dvojicí vražd. Stopy tentokrát vedou až do Skotska na ostrov Mull a města Obanu, odkud na ostrov vyjíždějí trajekty, ale i do Edinburghu. S Bretaní jsou tato místa spjata nejen díky produkci ústřic, ale i tradičními keltskými bratrstvy a druidskými spolky.
Dobře vystavěný kriminální příběh tak získává i působivou atmosféru prostřednictvím nám nepříliš známého folklóru Bretaně, jimiž jsou Bannalekovy knihy obvykle zcela prodchnuty.
Není to náhoda. Autor, vlastním jménem Jörg Bong (nar. 1966), je po otci Bretaněc, zatímco matka pochází z Porůří. Jeho osobní i profesní život se tak dělí na dvě části. V Německu působí jako nakladatel, literární teoretik a kritik. Každoročně se však pravidelně vrací na čas do kraje svého otce, aby v autentickém prostředí psal příběhy komisaře George Dupina.
