Článek
Na rozdíl od knih Skladatelka voňavého prádla nebo Nalakuj to narůžovo se tentokrát nejedná o autobiografické vzpomínky, ale ryzí románovou práci vystavěnou na autorčině fantazii a fabulaci. V určitých ohledech přesto čerpá ze svých pocitů a zážitků, když barvitě popisuje naopak velmi šedé a stísněné prostředí posledních let dohasínajícího socialismu v Československu.
Právě do tohoto prostředí a času umístila Formanová počáteční osudy své ústřední postavy Daniely, dvacetileté dívky, která se nechce nechat převálcovat všudypřítomným marasmem, zbytečností a stereotypem.
Snaží se osvobodit, vymanit, a i když její postupy nejsou vždy úplně charakterní, posléze ani legální, jsou pro toho, kdo tuto dobu osobně zažil, srozumitelné a pochopitelné.
Daniela ve snaze vylepšit si existenčně svůj život se postupně zaplete do veksláckého černého obchodu a ke svému zděšení zjistí, že se o ni začíná zajímat StB. Jedinou šancí se pro ni jeví odchod za hranice, který ovšem není úplně laciný.
Opět ne zcela charakterními a legálními postupy si finance opatří, podaří se jí emigrovat do Kanady a posléze do Spojených států, kde se usadí.
Formanová pak sleduje její kroky od práce servírky až po pozici relativně úspěšné fotografky v gastronomické reklamě. Sledujeme i její osobní život, v němž má jedno naprosto jasné, totiž že od své staré vlasti chce zůstat natrvalo odříznuta a nemít s ní nic společného.
Martina Formanová
Jiného názoru je ale její americký partner a po politických změnách po roce 1989 ji nakonec přiměje, aby se s ním přece jenom do Československa vydala, neboť všude slýchal, jaká je to teď báječná země. Daniela nakonec souhlasí, aniž tuší, že taková cesta obrátí její život vzhůru nohama.
Bára Munzarová se zhostila interpretace textu s velkou obratností a pochopením, a dodává tak románové hrdince na výrazné důvěryhodnosti a autenticitě.
