Hlavní obsah

Každá z 6500 píšťal nových varhan se musí naladit jako lidský hlas, říká varhaník z Chrámu sv. Víta

5:35
5:35

Poslechněte si tento článek

„Na podzim budou nové svatovítské varhany stát, pak se musí do jara naladit,“ říká Josef Kšica (73), který je od roku 1999 jedním ze dvou varhaníků v pražském Chrámu sv. Víta. U lešení za hlavním vstupem, brzy ráno ještě bez turistů, vypráví pro Novinky, jak nový symfonický nástroj ponese i českou hudební stopu, která se liší od té italské nebo francouzské.

Foto: Jan David, Novinky

Josef Kšica (73) je český varhaník, cembalista, sbormistr a hudební skladatel. V pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha působí od roku 1999. 

Článek

Když je tu mše, musí dělníci s pracemi přestat?

Bylo by to ohleduplné, někdy ale při mši musí alespoň uklízet. Slyšíte ten hluk? Od června teď za lešením pracuje osm varhanářů ze Španělska z firmy Grenzing, která varhany tvořila. Ještě předtím se musela dobudovat podlaha na patřičnou nosnost. Deska na kůru se zpevnila, vyrovnala, aby se nový nástroj nekroutil. Varhany navíc budou mít mezi čtyřiceti devíti píšťalami v prospektu skleněné segmenty…

Pardon, prospekt je v tomto případě ta viditelná část nahoře?

Ano. A v tomto případě bude prospekt architektonicky velmi zajímavý. Dohromady půjde asi o tři tuny skla, což je pořádná váha, od světoznámé sklářské společnosti Lasvit. Designér Škodovky Peter Oláh se inspiroval českou čedičovou skálou, jejíž obrázky nikdy nechyběly v žádné učebnici geologie – takzvanými varhanami u Kamenického Šenova. Skleněné křišťálové prvky jsou stylizací mrznoucí vody stékající po kamenných píšťalách.

Proč píšťaly částečně zakryjí rozetu?

Musí být v optimální výšce, aby dobře rozezvučely celý prostor katedrály. Jejich sto dvacet rejstříků vytvoří takovou masu zvuku, že u vstupu do katedrály přímo pod kůrem bude velmi útočná pro sluchové orgány člověka.

Varhany jste už prý zažil osobně?

Bylo to ve Španělsku, kde se v říjnu 2019 konalo první představení nástroje. Jeli tam snad všichni velcí donátoři, na nové varhany se totiž uskutečnila veřejná sbírka a adopce jednotlivých píšťal. A na místě jsme viděli, jak budou varhany vypadat.

Ještě ale nebyly kompletní?

To je pravda, některé rejstříky do Prahy teprve dorazí z Anglie, jde o vysokotlaké průrazné píšťaly, které mají sílu obsáhnout celou délku katedrály, až na konec presbytáře. Pro představu to ale stačilo.

Z jakých materiálů se píšťaly vyrábějí?

Už od dob renesance se používají slitiny kovů a dřevo. V katedrále bývaly v minulosti Rudolfovy varhany, které v sobě měly i stříbro, někdy se dává měď, v romantické době se přimíchával zinek s olovem.

Kam Rudolfovy varhany zmizely?

Zanikly, když katedrála vyhořela za Marie Terezie při ostřelování Prahy pruskými vojsky. Tehdy dopadla na Pražský hrad spousta dělových koulí.

Jaké varhany teď v katedrále vlastně jsou? Tady ve střední části jsou to Melzerovy varhany?

Ano, ty vznikly po dostavbě katedrály tady u transeptu, to je střed křížení katedrály. Nahoře nad nimi jsou v druhé etáži takzvané Gartnerovy varhany od firmy z Tachova. Zbyl z nich pouze krásný, ale nehrající barokní prospekt. Proto bych rád, až se dostaví nové symfonické varhany, aby v prázdném prospektu vznikl ještě bachovský nástroj.

Troje varhany na jednom místě? Nestačily by ty nově vznikající, symfonické?

Je to vize, díky které by se tu mohly jednou za čtyři roky konat světové varhanní soutěže. Každé kolo ze tří by mohlo být na jednom nástroji typickém pro dané období.

Ty symfonické neumí zahrát všechno?

Dá se na nich hrát hudba všech staletí. Než Gerhard Grenzing začal nové varhany plánovat, objel několik českých nástrojů a poslechl si, jak znějí rejstříky českých varhanářů. Do svého symfonického nástroje pak nastylizoval určité charakteristické české prvky.

Jak jsou tyto prvky slyšet?

Varhany každé země mají svůj specifický zvukový charakter. Italské varhany jsou jemněji intonovány a mají líbezný zvuk. Francouzské varhany mají hodně jazykových rejstříků, ve kterých se chvěje mosazný plátek. Když to přibližuji malým dětem, vysvětluji to na příkladu rozmontované foukací harmoniky, kde také každý tón vzniká chvěním plátku, jenže maličkého.

A třeba severské varhany?

Jsou navázané na německou Bachovu školu a jejich rejstříky jsou charakterističtější. Trošku s tou německou školou souzní rejstřík tuba pontifikální, který tady budeme mít, je to sólový hlas, který se vítězně ponese celou katedrálou jako trouba z Jericha. Pan Grenzing se ale inspiroval i španělskými varhanami, protože - ač sám je Němec z Hamburku - ve Španělsku žije a tvoří. V našich nových varhanách tak bude zastoupeno všechno, včetně zmíněné české stopy, která je zvláště znát v jemnějších rejstřících.

Slavnostní zahájení se odehraje příští rok na svátek sv. Víta, tedy 15. června 2026. Co všechno se musí stihnout do té doby?

Do podzimu bude celý nástroj postavený. Pak ale přijde práce se zvukem, nejprve se každá píšťala musí naintonovat, protože je jako hlasový lidský orgán. Když má člověk dobře zpívat, školí svůj hlas. U píšťal je to podobné, navíc není důležité, jak zní někde nahoře, ale jak zní v celém prostoru.

Ladění šesti a půl tisíc píšťal asi není maličkost.

Trvá to měsíce. Zajímavou věcí je, že tady bude dálkový hrací stůl. Jeden bude na kůru, druhý bude pojízdný tady v transeptu (příčná loď). Varhany budou ovládány na dálku skrze optický kabel. Musí být hotovo do konce jara, protože svěcení varhan se koná 15. června příštího roku, na svatého Víta, hlavního patrona katedrály. To bude největší slavnost, která bude korunována vystoupením České filharmonie.

Související témata:
Josef Kšica (varhaník)

Výběr článků

Načítám