Článek
„Táta byl nakombinován z mnoha protichůdných prvků. Měl talent na tolik věcí a zároveň tomu nepřikládal žádný větší význam. Uměl všechno, pro co se rozhodl – od jazyků přes hru na hudební nástroje a řezbářství až po umění kaligrafie – a přesto asi v ničem netoužil prorazit. Byl krásný a měl kolem sebe spoustu dětí i lásky, ale ani to ho nezastavilo před sebedestrukcí,“ uvedla jedna z Geislerových dcer, herečka Anna.
Hlavní kurátorkou a iniciátorkou výstavy je ovšem výtvarnice a herečka Ester Geislerová. Léta projekt připravovala a shromažďovala materiály nejen z rodinného archivu. K sestrám Geislerovým se připojil také japanolog, teatrolog a žák Petra Geislera Petr Holý.
„Klíčem k výstavě GA-I-SU-RA je neutuchající chuť představit Petra Geislera jako originálního umělce, ale zároveň přiblížit divákovi i celý jeho život,“ uvedla Ester Geislerová.
„S Petrem Holým jsme poslední tři roky materiál obohacovali a objevovali nové úhly pohledu na otcovo dílo. Určitou dobu trvalo i rozluštit a přeložit to, čemu sám táta s nadsázkou říkal ‚klikyháky‘. Dospěli jsme k tomu, že Petr Geisler si na nic nehrál, nebál se experimentovat s materiály a byl tak trochu kaligrafický pankáč,“ doplnila.
V centru DOX aktuálně probíhá rozsáhlá výstava, která připomíná japanologa Petra Geislera.
Geisler podle ní žil mezi dvěma světy – japonským písmem a českou realitou, textem a obrazem, žurnalistikou a výtvarným uměním. Možná i vzhledem k dobovému kontextu byl v Japonsku jen dvakrát za život, v letech 1987 a 2000. Do japonského listu Yomiuri Shimbun ale po tři desetiletí jako jediný cizinec psal vlastní sloupek. Ostatně výstava ukazuje originály těchto článků. Napsal je prý tak dobrou japonštinou, že texty před vydáním nepotřebovaly jazykovou korekturu.
Jako kaligraf byl autodidakt, svá díla tvořil nejen tradiční tuší, ale experimentoval s různými barvami, včetně sprejů, emailu nebo stříbřenky na roury od kamen.
Kdo byl Petr Geisler (1949–2009)
- Český japanolog, novinář, pedagog, překladatel a kaligraf autodidakt.
- V letech 1967–1973 studoval na Univerzitě Karlově v Praze anglistiku a japanistiku.
- Od roku 1974 pracoval jako dopisující asistent pro japonský deník Yomiuri Shimbun, od roku 1984 pak jako zahraniční redaktor.
- V 80. a 90. letech 20. století přeložil do češtiny řadu významných děl starojaponské poezie. Jeho překlady jsou zejména v antologiích Zápisky z volných chvil (1984) a Bledý měsíc k ránu: milostná poezie starého Japonska (1994).
- Coby autodidakt se věnoval japonské kaligrafii a svá díla, která byla pro osobitý styl a uměleckou kvalitu oceňována i japonskými znalci kaligrafie, často opatřoval vlastnoručně vyrobenými nebo dotvořenými rámy.
- Jeho výtvarné dílo bylo představeno na samostatných výstavách v Česku a na Slovensku; jeho práce se nacházejí také ve sbírce Národní galerie Praha.
- Svými kaligrafiemi doprovodil několik publikací, například Pár much a já: malý výběr z japonských haiku (1996), Zlatý pavilon (1998) nebo Cesta srdce (2008).
