Článek
Kdy jste se vlastně k hudbě dostal?
Když jsem byl dítě a otec se jí se mnou věnoval. Sám hrál na trubku, byl to jeho koníček. Byl to on, kdo mi dal základy. Pochopil, že mohu být hudebník. A stalo se to.
Na hudební scéně jste od roku 1966. Inspirovalo vás v šedesátých letech to, co se dělo na hudebních scénách v Británii a Americe?
Byl jsem inspirován především tím, co se dělo ve Francii. Napsal jsem v té době píseň pod francouzským názvem L’Été indien. Jeli jsme do Paříže, pustili jsme ji producentovi Joe Dassinovi a jemu se velmi líbila. Díky tomu se mi začaly otevírat dveře jako skladateli a kromě toho jsem skládal muziku pro všechny své písně a pro některé jsem napsal i slova.
Pro obyvatele střední Evropy jste typickým představitelem italské populární hudby. Cítíte se tak?
To je pro mě velký kompliment, který přijímám s vděčností. Jsem velmi pokorný člověk. Cestování po Evropě je pro mě velmi vzrušující, takže ano, cítím se tak.

Toto Cutugno uspěl i na Eurovizi.
Vaše písničky měly velký úspěch u žen. Čím si to vysvětlujete?
Má hudba byla převážně melodická a byl v ní určitý romantismus, který ženy měly moc rády. Bylo pro mě docela snadné získat si srdce zejména žen, protože má hudba v nich vyvolávala lásku, radost, smutek i nostalgii.
Na jaké hudební nástroje hrajete?
Umím hrát špatně na bicí, kytaru, klavír a saxofon. Na všechny čtyři hraji velmi špatně.
V roce 1983 jste vydal svou slavnou písničku L’italiano. Vzpomenete si, jak vznikla, za jakých okolností?
Ta píseň se zrodila v Kanadě, v Torontu. Měl jsem tam vyprodaný koncert v divadle. Na závěr jsem nechal rozsvítit všechna světla a viděl jsem v publiku čtyři tisíce skutečných italských tváří. Zahřálo mě to na srdci a potěšilo na duši. Řekl jsem si, že pro ty lidi musím napsat píseň.
Šel jsem pak s přáteli do restaurace. Jedli jsme, bavili se, začali jsme hrát a zpívat. Nechal jsem si podat kytaru a začal jsem improvizovat, přičemž ze mě rovnou padala melodie i některá slova té pozdější skladby.
Když jsem přijel do Milána, oslovil jsem hudebního skladatele Cristiana Minellona, se kterým jsem hodně spolupracoval, a řekl mu, že chci dokončit píseň, která se bude jmenovat Con quella faccia da italiano, tedy S italskou tváří. Jemu to přišlo jako hodně dlouhý název a rovnou navrhl, abychom ji pojmenovali L’italiano. Po třech dnech přišel a představil mi celé to veledílo dokončené. Opravdu veledílo.

Toto Cutugno v sedmdesátých letech.
V roce 1990 jste zvítězil v Záhřebu na soutěži Eurovize s písničkou Insieme: 1992. Jaký dopad na vaši kariéru to mělo?
Velký. Eurovision je mimořádně důležitá událost. Bylo to pro mě velké vítězství.
Nová alba vydáváte stále. Máte pořád dost inspirace k psaní nových písniček?
Mám, čerpám ze srdce a hlavy. Především ze srdce.
Český zpěvák Karel Gott nazpíval píseň Muzika, která je coververzí vaší slavné písně La mia musica z roku 1983. Znáte tu verzi?
Myslím, že ano.
Karel Gott také možná přijde na váš pražský koncert. Chtěl byste se s ním setkat?
Ano, ať přijde a ať ho se mnou nechají zpívat na jevišti. Zazpíváme si spolu La mia musica, já v italštině a on v češtině, půl na půl. Krásný nápad.