Článek
V čele Snow Patrol je zpěvák a kytarista Gary Lightbody. Před jednatřiceti lety skupinu ve městě Dundee založil a prošel s ní časy dobré i zlé. Dosud nasbírala osm studiových alb, přičemž to aktuální se jmenuje The Forest Is the Path a je z loňska.
Na něm korunovala svůj zvuk, který jakkoli využívá alternativního rocku, ve výsledku je velmi popový. Dáno je to zejména přirozenou i procítěnou melodikou, která zdobí všechny písně, ať jsou svižné či baladické.
Osobností kapely je Lightbody a jeden by z ostravského koncertu nabyl dojmu, že přijel jako sólista s doprovodem. Převzal v ní zkrátka otěže, je jejím poznávacím znamením i pilným autorem.
Snow Patrol odehráli znamenitý koncert, který demonstroval přirozenou sílu ostrovní hudby. Bez zbytečných řečí písně servírovali s takovou chutí, že za malou chvíli každá z nich v ostravské noci hrdě zářila.
Spád koncertu byl naopak slabinou španělského zpěváka a hudebníka Álvara Solera. V jeho tvorbě se spojují latino pop a folk, přičemž právě jižanské hudební názvuky jsou poznávacím znamením jeho písniček.
V Ostravě vystoupil skladatel Jung Jaeil.
Byl obklopen kapelou, která si daný žánr užívala. Soler i další její členové hráli a zpívali s chutí a předsevzetím rozdat co nejvíce dobré nálady. Škoda jen, že zpěvák měl nebývalou potřebu neustále hovořit. Kdyby s kapelou odehrál o tří skladby více, bylo by to pro festival prospěšnější.
Jedním z vrcholů dne mělo být společné vystoupení jihokorejského hudebního skladatele Junga Jaeila a Janáčkovy filharmonie Ostrava. Vlastně možná i bylo, jenže mělo to háček.
Cesta asijského umělce začala ve druhé polovině devadesátých let. Na kontě má filmové soundtracky i několik alb a v poslední době proslul zejména jako autor muziky pro seriálový hit Hra o oliheň.
Ve tvorbě čerpá z klasické hudby, jazzu i rocku. To vše využívá i pojí zručně a výsledky jeho práce rozhodně stojí za poslech. V Ostravě to ale bylo jen pro pozorné a snad i zasvěcené.
Stojící festivalové publikum totiž není pro prezentaci skladeb autora filmové hudby ideální. Z pódia toho v podstatě nebylo moc slyšet, protože pod ním bylo festivalově rušno. Pro ty, kteří se k poslechu přece jenom probojovali, to nicméně jistě byl zážitek plný nápaditých dynamických kompozic.
Mimochodem fanoušci korejského seriálu Hra na oliheň, který je nejsledovanějším ve videotéce Netflixu, si onu hru mohou zahrát v tematické aréně přímo na festivalu.
Česká stopa v pátečním programu byla zásadní. Po úvodním setu ukrajinské skupiny Kalush Orchestra vystoupil Dan Bárta se skupinou Illustratosphere, v noci se pak na druhé scéně v pozoruhodném spojení představili raper Vladimir 518 a zpěvák 7krát3. Doprovodila je živá kapela a jejich set patřil k těm smysluplným a vydařeným.
Po chladnějším čtvrtku byl pátek teplejší přesně tak, že bylo možné ho označit za ukázkový festivalový den. V areálu Dolních Vítkovic snad bylo o něco méně diváků než první dva dny, nadále ale panovala přátelská atmosféra vystavěná z jejich chutí slyšet co nejvíce dobré muziky. Už mnoho let je koneckonců známo, že na Colours of Ostrava chodí publikum poučené a dychtivé.
