Článek
Dne 20. června 1999 se kolem dvaadvacáté hodiny vracel v Bratislavě z nahrávacího studia domů. Na terénní motorce Yamaha projížděl po hlavní silnici na nábřeží Dunaje, kde se srazil s vozem Opel Vectra Caravan, řízeným německým občanem Hansem-Jörgem Falkem.
Cesta, na které došlo k nehodě, má dva jízdní pruhy pro každý směr. Rozdělují je tramvajové koleje, ale lze přes ně projíždět autem. Je možné, že právě toho chtěl využít Falk k otočení se do protisměru.
Vyjel z malého parkoviště vedle vozovky, ale nedal přednost. V levém pruhu jedoucí Ráž se ještě snažil vyhnout srážce tím, že vjel na tramvajové koleje, ale právě tam se muži ve svých strojích srazili.
„Vyjížděl jsem z parkoviště před botelem. Bohužel jsem odbočoval doleva, což nebylo dovoleno. V dálce jsem viděl stát motorku na semaforech. Nemyslel jsem si, že může být tak rychlá. Když jsem se ale podíval doprava na přijíždějící auta, v tu chvíli do přední části mého auta vrazil motorkář, přeletěl přes kapotu a zůstal ležet na silnici,“ popsal později průběh nehody Falk.
Ráž krvácel, jeho tvář bylo kvůli zranění obtížné poznat. Lidé se kolem něho seběhli, tramvaje zastavovaly, zavládla i panika. Sanitku zavolali motorkáři, kteří projížděli kolem. Tihle lidé spolu drží. Však se také hned poté vrhli na Falka.
Jožo Ráž při koncertě Elánu v pražské Lucerně v roce 1996.
Rážovi se z rozbité hlavy řinula krev a jedna noha mu zůstala v nepřirozeném úhlu. Na kolejích se táhla dlouhá černá kaluž krve, v ní ležely šátek a vysoká kožená bota. Helma se povalovala na protějším chodníku.
Jakmile dorazila záchranka, byl převezen do nemocnice v Ružinově a z ní po půlnoci na ARO ve Fakultní nemocnici s poliklinikou Ladislava Dérera na Kramárech. Podle prvních prognóz byla jeho šance na přežití deset procent.
Jeho žena věřila, že přežije
Další dva měsíce byl v kómatu. Když se z něho konečně probral, jeho život se v podstatě začal odvíjet od začátku. Musel se znovu učit mluvit, chodit i koordinovat pohyby. Rehabilitace trvala měsíce. Následky nehody byly obrovské a lékaři upozorňovali, že návrat do běžného života bude extrémně náročný.
V roce 2016 Vašo Patejdl, člen skupiny Elán, Novinkám řekl: „Vzpomínám si, že jsme ten den míchali ve studiu písničku Voda, čo ma drží nad vodou do filmu Fontána pre Zuzanu 3. Jožo si přišel poslechnout výsledný mix, měl k němu pár poznámek a pak si vzal helmu a odjel. S Jožem Krajčovičem jsme ještě asi hodinu na písničce pracovali a pak jsem šel domů i já. Měl jsem ve zvyku vypnout telefony, což jsem udělal. Kolem jedné v noci u mě zazvonil Jano Baláž, kytarista Elánu, a řekl mi, že Jožo měl nehodu.“
Ráž k tomu dodal: „Doktor Andrej Štěňo je génius. Měl jsem rozmlácenou hlavu, mozek mi tekl po asfaltu, ale on mě dal dohromady. Mé ženě řekl, ať se připraví na nejhorší. Přiznal se, že nevěřil, že to dopadne dobře. Má žena si ale byla jistá, že přežiju.“
Viník nehody zmizel
Velmi zvláštně se po nehodě zachoval její viník, německý řidič Falk. První pomoc na místě Rážovi neposkytl a na radu svých přátel odjel ze Slovenska do Rakouska, od jehož hranic byl nedaleko, aby se vyhnul trestnímu stíhání. Pro slovenská média promluvil až patnáct let poté.
„Po nehodě ke mně přijeli tři nebo čtyři motorkáři a vyhrožovali mi, strkali do mě. Křičeli na mě anglicky a jeden z nich byl velmi agresivní. Bál jsem se. Policisté s nimi nic nedělali, asi už věděli, koho jsem srazil. Chránili mě moji kolegové,“ popsal situaci na místě nehody.
„Byl jsem v naprostém šoku. Rážovi pomáhalo mnoho lidí. Sundali mu helmu a později jsem si uvědomil, že se po nehodě nemá sundávat, aby se nezpůsobila další zranění. Pamatuji si, jak helma ležela na cestě,“ dodal.
Teprve po patnácti letech se Rážovi omluvil. Tvrdil, že po celou dobu sledoval, jak se jeho zdravotní situace vyvíjí. Ráž omluvu přijal.
„Ani po letech nelituji, že jsem utekl. Bylo to dobré rozhodnutí. Možná ne pro můj život, ale pro mé zdraví,“ dodal.
Německý soud mu nakonec uložil pokutu ve výši 4500 marek, což tehdy bylo zhruba 82 tisíc korun. Od nehody v Bratislavě nebyl.
Žádný tunel nepřišel
V úterý 12. září 2000 zazpíval Jožo Ráž poprvé po nehodě v Bratislavě na koncertu nejúspěšnějších skladeb předchozího roku. Interpretoval svůj hit Voda, čo ma drží nad vodou. Na pódiu pokulhával, ale tvářil se spokojeně.
S kapelou Elán se Jožo Ráž vrátil na pódia v roce 2001.
První plnohodnotný koncert se skupinou Elán odehrál na podzim roku 2001. Potom už se s ní vracel pravidelně.
V rozhovoru pro Novinky loni v září řekl: „Omlouvám se, ale nechci o tom mluvit. Na druhé straně jsem ale opravdu byl třikrát. A víte, co je zajímavé? Nikdy jsem nic neviděl. Žádný černý tunel a bílé světlo na jeho konci, žádné anděly, žádné duše blízkých. Všude byla jenom tma, nic víc. Přitom věřím v Boha, v jiné dimenze i jiné světy.“
