SEX, STORY, ROKENROL: Pamela Des Barresová byla největší sexuální múzou rockerů

„Jsem šťastná, že jsem to zažila, že jsem mohla brát svobodně antikoncepční pilulky, prostě že jsem se narodila do doby, kdy se ženy mohly začít skutečně vyjadřovat. Pár let před mým narozením nemohly ani volit,“ říká Des Barresová o svém životě.

Americký kytarista Dave Navarro ji nazval „nejlepší rockovou fanynkou a sexuální múzou“. Ti, kteří ji znali, soudí, že s tím lze sotva polemizovat. Byla groupie, fanynka, jejímž cílem bylo dostat se do zákulisí koncertu a navázat tam blízký nebo rovnou intimní vztah se členy slavných kapel. V tom byla výborná. I proto, že byla přitažlivá.

Seznam hudebníků, s nimiž je Pamela Des Barres spojována, je plný velkých rockových hvězd. Jsou na něm třeba Jimmy Page a Robert Plant z Led Zeppelin, Mick Jagger z Rolling Stones, Keith Moon z The Who, Jim Morrison z The Doors a další. V mnoha případech se jednalo o dlouhé aféry, nikoli jen jednu noc.

„Byla jsem Keithova holka z L.A.,“ vzpomínala Des Barresová na vztah s bubeníkem Moonem. „Kdykoli přijel do města, nevolal nikomu jinému než mně.“

Její vztahy s Pagem a Jaggerem trvaly roky, protože se proměnily v lásku. Nakonec se ale provdala za zpěváka skupiny Power Station Michaela Des Barrese (rozvedli se v roce 1991 po čtrnácti letech manželství).

„Byla jsem múza,“ řekla, „a je mi jedno, co si o tom lidé myslí. Jako groupies jsme muzikantům obohatily životy. Nebýt nás, nebyli by tím, kým jsou.“

Na svět přišla 9. září 1948 v Los Angeles jako Pamela Ann Millerová. Rodiče pocházeli z Kentucky, ale těsně před jejím narozením se přestěhovali do Kalifornie, kde Des Barresová žije dodnes. Její matka byla žena v domácnosti, otec pracoval pro pivovar Anheuser-Busch a občas se věnoval zlatokopectví.

Jako dítě zbožňovala Elvise Presleyho a jako teenagerka Beatles. Snila o rande s Paulem McCartneym, svým největším oblíbencem z liverpoolského kvarteta. Když ale objevila Rolling Stones, snila už jen o Micku Jaggerovi.

Její zprvu teoretické směřování za hvězdami scény se změnilo v době, kdy ji Victor Hayden, spolužák ze střední školy, představil svému bratranci Donu Glenovi Vlietovi, známému jako Captain Beefheart, tedy hudebníkovi a příteli Franka Zappy. Ten ji zanedlouho představil Charliemu Wattsovi a Billu Wymanovi z Rolling Stones, což ji přitáhlo na ulici Sunset Strip v Los Angeles, tehdejší centrum rockového života ve městě. Tam začala trávit čas s kapelami. Byla mladá, sexy a muzikanti po ní toužili.

Když v roce 1966 ukončila střední školu, brala jen zaměstnání, která jí umožnila žít poblíž Sunset Strip. Než se procpala k největším hvězdám, chodila a spala i s těmi menšími, dnes zapomenutými. Zmínila, že za svůj život měla stovky mužů.

„Narodila jsem se v Los Angeles a vyrostla v údolí San Fernando. Stačilo jen přejít přes kopec, Laurel Canyon, a byla jsem na Sunset Strip. Nemusela jsem chodit daleko, i když jsem měla dojem, že jedu do země Oz. Hollywood se stal mým domovem a já měla pocit, že tam patřím. Jakmile jsem mohla, přestěhovala jsem se do něj,“ řekla.

V roce 1968 se na pár měsíců stala členkou GTOs, ženské hudební a performační skupiny založené Frankem Zappou. Měly odhadem jen pět nebo šest vystoupení. Rozpadly se v roce 1969, měsíc po vydání prvního a jediného alba Permanent Damage. Důvod byl prostý. Některé členky byly zatčeny za držení drog, což kapelu rozsypalo.

Pamela Des Barresová byla duchovně založená. „Znáte frázi La Petite Mort, že? V přeneseném smyslu slova je to francouzský výraz pro orgasmus. La Petite Mort je malá smrt a okamžité znovuzrození. Kvůli tomu žijeme. Všichni duchovní hledači se nám snaží ukázat, že existuje způsob, jak orgasmus cítit neustále. Ne v našich spodních oblastech, ale v duši,“ řekla, aby vysvětlila, že sex pro ni nebyla jen kratochvíle.

„Z některých reakcí lidí mám pocit, jako bych byla největší děvka na světě,“ říkala. „Sexuální svoboda je osobní akt, ale souvisí i s reakcí okolí. A mě lidé stále odsuzují. Jedna spolužačka ze školy mi napsala, že je jí líto, že jsem měla tak smutný život. Ale já měla skvělý život. Spala jsem se stovkami mužů.“

V sedmdesátých letech se věnovala kariéře herečky. Objevovala se ve filmech, natáčela reklamy a hrála v telenovele. Pokračovala v práci chůvy dětí Franka Zappy, který na ni naléhal, aby si dál psala své deníky. Začala s nimi už na střední škole a věrně do nich zaznamenávala důležité detaily svého života.

V roce 1987 vydala na jejich základě paměti I’m with the Band: Confessions of a Groupie a o pět let později pokračování Take Another Little Piece of My Heart: A Groupie Grows Up. Obě knihy byly úspěšné, což dokazuje, že její příběh fascinuje čtenáře napříč generacemi. Napsala i tři knihy o faktickém životě v hudebním světě.

Jeden z velkých snů se jí splnil v březnu 1989. Její nahá fotografie se dostala na titulní stránku časopisu Playboy. „Když jsem byla mladší, chtěla jsem být v Playboyi. Nedovolila mi to však má malá prsa. Teď to jsou prsa polocelebrity, což na to, abych se do Playboye dostala, stačí,“ poznamenala ironicky.

„Kdybych se měla vrátit zpět a projít to znovu, asi bych brala méně drog. V šedesátých letech byla kultura drogová, ale kdybych to někdy nepřeháněla, pamatovala bych si víc věcí. Díky Bohu za mé deníky. Byla to divoká doba, ale nebyla jsem závislá, takže jsem se vždycky včas zastavila. Na rozdíl od mnoha jiných groupies i muzikantů jsem si dokázala říct: Dobře, to stačí,“ konstatovala v rozhovoru pro Bigtakeover.com v roce 2024.

Aktivní je stále. Píše další knihy, přednáší na kurzech tvůrčího psaní a pořádá rokenrolové zájezdy do Hollywoodu. Pronajme si dodávku s řidičem a odveze lidi z celého světa na různá místa spojená s jejím životem a historií rocku. Ukáže jim třeba, kde je Zappova chata, kde je starý dům Jima Morrisona a podobně.

„Udržuju pro lidi minulost živou. Mám pocit, že jim tím prokazuju službu. Mnozí z těch, kteří si přečetli mou knihu, mě totiž kontaktují a chtějí se dozvědět víc,“ dodala.