Článek
Jako sólista v Beethovenovi se představil legendární Yefim Bronfman. Sedmašedesátiletý umělec má koncert dokonale zažitý. Jeho přednes je hluboce koncentrovaný a ponořený do sebe i do díla.
Tím, že postrádá jakoukoli okázalost, však ne zcela souzní s pojetím Izraelské filharmonie, jež ukázala, že orchestr je tu nejen vyrovnaným partnerem sólistovi, ale může ho svým výkonem i zastínit. Lahav Shani nepropásl jedinou příležitost k rozeznění tělesa v jeho oslnivém zvuku, zároveň citlivě ustupoval klavíru tam, kde to je žádoucí. Byl to víc koncert pro orchestr než pro klavír.
V Čajkovského symfonii Izraelská filharmonie naplno rozvinula své umění výrazové i dynamické proměnlivosti. Už v úvodu zaujala až tísnivým napětím přecházejícím v působivě zahraný motiv osudu klarinetem.
Orchestr disponuje nádherným zvukem smyčců pojícím se s měkkým zpěvem dřevěných dechových nástrojů a jasnými a čistými žestěmi. Jejich hrou plnou kontrastů prostupovala vášnivá a k závěru mohutně gradující energie. Po České filharmonii se Semjonem Byčkovem Praha neslyšela tak skvělé podání Čajkovského symfonie.
| Izraelská filharmonie a Yefim Bronfman |
|---|
| 12. listopadu, Obecní dům, Praha |
| Hodnocení: 90 % |
