RECENZE: Robbie Williams je egoista, který dozrál

Přitom asi nemá na první polovinu devadesátých let, kdy byl hudební styl britpop v rozmachu, nejlepší vzpomínky. U Take That zlobil, přerostlo ho jeho ego, poutal na sebe pozornost stůj co stůj, což mu pak ještě dobu vydrželo. Když mu ostatní dali najevo, že by to rádi zkusili bez něj, odporoučel se bezmála s ostudou.

Neměl tehdy valnou pověst, s chutí se opíjel, užíval drogy a později přiznal, že ten vyhazov byl počátek jeho těžkých psychických potíží.

Jako sólistovi se mu ale dařilo. Hned na prvním albu Life Thru A Lens, na němž doteky britpopu jsou, měl hit Angels. Na dalších deskách držel fazónu, a když se v roce 2010 na dobu určitou vrátil k Take That, byl nejzářivějším diamantem souboru.

Nyní je tu Britpop, deska, na níž vzdává hold britskému majstrštyku v pop music ze začátku devadesátých let. Se svým třináctým studiovým dílem ale nechtěl moc riskovat, a tak se rozhodl nevydat ho 10. října 2025, jak původně zamýšlel. V těch dnech vplula na scénu Taylor Swiftová a jakkoli víme, že se jí deska The Life of a Showgirl tolik nepovedla, do souboje o vavříny s ní nešel.

Bylo mu jasné, že na první příčky hitparád půjde ona, což se stalo. On na ně ale chtěl také, a tak se rozhodl vydání své desky odložit na letošní únor. Že vyšla již v pátek, je nejspíš tím, že už to nemohl vydržet.

Williams se opět hlásí jako tvůrce, pro kterého není problém vymyslet čitelné melodie, lehké ve vyznění, nepodbízivé, přitom dramatické. Přicházejí, odcházejí a zanechávají příjemný dojem.

Hned k nahrání úvodní Rocket si pozval kytaristu Tonyho Iommiho z hardrockových Black Sabbath. Zajímavý nápad zafungoval tak napůl. Iommiho hra je bravurní a živá, písni však chybí nápaditější průběh. Základní motiv je s přibývajícím opakováním skoro až otravný.

Spies je rovněž kytarová, ale více devadesátková. Pretty Face je stylově téměř čistá a Bite Your Tongue zase připomíná nástup rapu. Odhaluje, že záměrem Williamse nebylo zacyklit se v jediném stylu. Přelézá ho a uvolňuje.

Skladba Morrissey je vesele sarkastický pomník postavený bývalému frontmanovi britských The Smiths, dnes sólistovi Morrisseymu. Jejím spoluautorem je Gary Barlow, člen Take That, a není to kousek, jenž by se moc podobal těm, které pro domovskou kapelu skládá.

V You sahá Williams opět k hip-hopu, ale po povedené Bite Your Tongue je to už nepřínosné. Zajímavější je zarputilá popůvka It's OK Until The Drugs Stop Working, která připomíná i Williamsova swingová období. Ve zvuku smyčců oděná Pocket Rocket asi měla být monumentálním kouskem na konec, jenže skončila tak, jak začala, bez překvapení.

Britpop je přesto působivá deska. Williams je dnes zralým egoistou, který už nepotřebuje plácat po ramenou. Vymyslel dobrý koncept a bez vyloženého hitu na první poslech vydal vyrovnanou kolekci.