RECENZE: Mňága a Žďorp vykazuje i po téměř čtyřiceti letech prvky dobré kondice

Trvalo zhruba šest let, než se na trhu objevila kolekce s novými písničkami. Nikdy v minulosti skupina své fanoušky tak dlouho čekat nenechala, jenže to nemusela čelit měsícům pandemie a významné změně na postu kytaristy.

Místo Martina Knora, jenž byl v sestavě od roku 1988 a po Fialovi v ní byl druhý služebně nejstarší, přišel mladší Jakub Červinka. Když ponecháme stranou okolnosti, které ke změně vedly, je třeba konstatovat, že měla vliv na celkový sound nového alba i pocit z písniček.

Jsou totiž dravější, než byly ty z posledních dvou tří desek, aranžérsky důvtipnější. Ruku v ruce s vcelku pozitivním nátěrem, kterým je opatřila Fialova slova, demonstrují, že současná Mňága a Žďorp disponuje chutí, touhou i hravostí. Po téměř čtyřiceti letech na scéně.

Melodické nápěvy jsou uvolněné a přímočaré. Tu a tam sice některý z nich připomene nějaký motiv ve skladbě z minulých časů, to ale s uznáním, že si kapela vybudovala svojský zvuk, tolik nevadí. Písně jsou civilní a texty plné hezky se poslouchajících slovních obratů.

Příjemné je i hostování rappera Kata ve skladbě O čertovi, který láskou shořel, k níž si ostatně sám napsal slova.

V textech na albu je mnoho lásky a vzpomínek na to, jak to s ní chodí. Jsou v nich připomínky okamžiků, které se ve Fialově životě přihodily, a též nadějeplný pohled do budoucnosti v písni Už jenom světlo, jakési „modlitbě“ za to, že těžkostí už bylo dost a kus života, který nám ještě náleží, si tolik temnoty nepřeje.

Fiala není zpěvák, který by šokoval hlasovým rozsahem. Má ale osobitý výraz, jenž je na této desce navíc přátelský. Je to patrné třeba v okamžicích, kdy více povídá, než zpívá, třeba ve skladbách Vlak přijel včas či Hezká písnička. Jeho v těch chvílích bezstarostný způsob interpretace mimoděk dokladuje, že se Mňága a Žďorp nalézá v dobrém rozpoložení.

V devadesátých letech si někteří kladli otázku, jestli by kapela neměla se svým poněkud neměnným a již tehdy trochu archaickým zvukem něco udělat. Přišla i z mé strany (promiňte mi tu osobní vsuvku). Jí se do toho nechtělo, a když to zkusila, nedopadlo to moc dobře. Dál si tedy hleděla svého, aby teď mohla být na své dílo patřičně hrdá. Obhájila si ho, a málokdo si dnes dovolí mít pochybovačnou poznámku.

A poskládat vedle sebe jedenáct veskrze příjemných písniček je známkou dobré tvůrčí a interpretační kondice.