Článek
Zatímco do sálu Kongresového centra přicházeli lidé, na plátně nad jevištěm běžela prezentace fotografií z různých etap básníkova života. Večer symbolicky otevřela skladba Voda, voděnka, zhudebněná báseň z Žáčkovy sbírky Třetí poločas. Atmosféra večera byla zároveň slavnostní, zároveň uvolněná, rozhodně nebyla strojená.
Řada interpretů, mezi nimiž nechyběli František Černý z Čechomoru, Ilona Csáková, Bohouš Josef, Eva Urbanová, Renata Drössler, Roman Zach, Viktorie Surmová, Daniel Hůlka, Helena Vondráčková, Ivana Klimentová, Marta Jandová, Olga Lounová, živě zazpívala básně za doprovodu smyčcového orchestru Karla Maříka.
Mezi gratulanty se na pódiu objevila spisovatelka Alena Mornštajnová a nakladatelka Veronika Baštová, která Žáčkovu tvorbu vydává již dlouhá léta.
Písničkář Jarek Nohavica Jiřímu Žáčkovi složil k jeho osmdesátinám humornou píseň na míru a poté nad očekávání publika zazpíval svou píseň Kometa. Na pódiu krátce promluvil také oslavenec Jiří Žáček.
Písničkář Slávek Janoušek zhudebnil svou typickou folkovou poetikou Žáčkovu báseň Jako já tobě, jako ty mně, Zdeněk Merta potom zhudebnil básníkův text Já a ty jako působivý duet, který zpíval se svou dcerou Ester.
Všechny básně, které v průběhu večera zazněly, s výjimkou dvou výše jmenovaných, zhudebnil skladatel, akordeonista, klavírista a producent Karel Mařík.
Jeho smyčcový orchestr řídil Walter Attanasi, dirigent původem z italského Terstu, hostující v prestižních organizacích po celém světě. Není bez zajímavosti, že dalším společným projektem Karla Maříka a Waltera Attanasiho má být Symfonie pro akordeon, první symfonie pro akordeon svého druhu na světě. Ta se bude hrát nejen u nás, ale i v zahraničí.
Pocta básníkovi i mezigenerační setkání
Koncert nebyl pouhou poctou básníkovi, ale vyzněl i jako mezigenerační setkání: lidí v hledišti i umělců na pódiu. Diváci si tak mohli užít téměř čtyři hodiny intenzivního literárního, hudebního a kulturního zážitku.
Večer byl symbolicky zahájen, ale také symbolicky ukončen: zhudebněnou Žáčkovou básní Má vlast. K celkovému diváckému zážitku jistě nemalou měrou přispěla právě různorodost básnických i hudebních žánrů v podání řady interpretů různého věku, dále tvůrčí osobnost již jmenovaného dirigenta Waltera Attanasiho, který vtiskl příběhu Jiřího Žáčka nezapomenutelnou hudební dimenzi, ale také Martina Kocianová, která komponovaným večerem bravurně provázela.
Jiří Žáček
V České republice snad není již dlouhá desetiletí nikdo, kdo by neznal spisovatele, především básníka, Jiřího Žáčka. Generace dětí vyrostly na jeho humorných básních i vyprávěních (pohádky, humorně laděné příběhy). Ke čtenářství a vzdělávání dětí přispěl Jiří Žáček svým Slabikářem, který ilustrovala Helena Zmatlíková. Tento slabikář se dočkal několika vydání, v roce 1993 získal Zlatou stuhu a poté i cenu Comeniana.
Generace dospělých se zase mohly těšit z jeho sbírek pro dospělé, které jsou v různé míře naplněny nejen klasickým humorem, ale také ironií, sebeironií a aforismy. Mezi řadou básnických sbírek nalezneme například i sbírku sonetů (Červené paraplíčko, 2010). Nutno zdůraznit, že Jiří Žáček si vždy držel a do současnosti drží vysokou uměleckou kvalitu svých knih. Do nynějška vydal více než 20 titulů pro děti a zhruba 30 titulů pro dospělé čtenáře.
V roce 1987 se Jiří Žáček stal nositelem titulu Zasloužilý umělec, v roce 2011 získal prestižní slovenskou cenu Jána Smreka, o čtyři roky později medaili Za zásluhy a v roce 2021 obdržel cenu Františka Hrubína, která se každoročně uděluje nejlepšímu středočeskému spisovateli.
