RECENZE: Billie Eilish křikem fanoušků pohlcená, přesto silná

Jako v nebi to ve zcela vyprodané hale vypadalo ve chvílích, kdy dostala prostor k poctivému zpívání, tedy při interpretaci písní klidnějších a uvolněnějších. Tehdy nejenže rozprostřela příjemnost svého projevu, ale předvedla i velmi slušný hlasový rozsah. Tyto chvíle byly v náplni koncertního programu v menšině, bez nich by ale nebylo vystoupení třiadvacetiletého talentu z amerického Los Angeles komplexní.

Pomyslné peklo otevřelo svůj chřtán tehdy, když se rozezvučely skladby taneční a ty, jejichž zvuk byl důkladně opřen o elektronický základ. Jakkoli v nich šla trochu stranou melodická zřejmost, publikum naprosto oddaně zpívalo s Billie Eilish. A kdyby jen zpívalo. Ono řvalo.

Intonačně žel jeho výkon trochu haproval, takže v podobných úsecích koncertu byl hlas protagonistky schovaný za freneticky hulákajícím davem fanoušků i basovými party a to, co bylo slyšet, melodický švih písní kalilo.

Bolely z toho uši, zejména v úvodu koncertu, kdy ještě zvukař vyrovnával resty ze zkoušky a na některých místech v hale jako by míchal zvukovou kaši. Postupem času se to sice rovnalo, leč kýženou průzračnost produkt jeho práce dosahoval pouze v okamžicích, kdy se Billie Eilish spoléhala na hru svých koncertních muzikantů, nikoli na syntetickou zvukovou hmotu.

Koncert měl ale i řadu oslnivých okamžiků. Tím prvním bylo obrovské pódium ve tvaru osmičky umístěné uprostřed haly. Pro mladou zpěvačku nebylo lehké oblažit diváky lačnící po její blízkosti v plné šíři, snad se dokonce na tak obrovské scéně sem tam trochu ztrácela.

Důraz byl ovšem kladen i na celkovou vizuální složku, a tak se Billie Eilish tu vznášela na podstavci ke stropu haly, jindy ležela na jednom místě na pódiu a touto teatrální scénou vymazala z mysli diváků existenci jiných míst v hale, někdy ji hřály ohňové efekty.

Kromě toho, že zpívala, ještě občas hrála na kytaru i piano, ztrácela se v hloubi pódia a objevovala se na menších scénách, běžela pod pódiem těsně kolem diváků a zdravila se s nimi, a když vzala do ruky kameru a v podstatě si hrála s tím, co všechno jí lze sejmout, přichystala hezkou exkurzi do míst, kam se běžný návštěvník koncertu nikdy nedostane.

První české vystoupení Billie Eilish v O2 areně v roce 2019 bylo trochu intimní, ještě ne zcela dokonalé. Její nedělní koncert naopak nastínil jednu z variant, jak být globální popovou hvězdou a zůstat přitom důležitý pro celou jednu generaci milujícího publika, kterému je v podstatě jedno, jestli při tom slyší pop, rock, či electropop.

Probíhající koncertní série Billie Eilish se jmenuje Hit Me Hard and Soft: The Tour a v Praze jí na ní dělal v roli předskokana společnost britský zpěvák Tom Odell. Jeho výkon byl výtečný. Svůj široký hlasový rozsah využil stoprocentně, opíral se o kvalitní muzikanty a koncertní repertoár byl tak vyrovnaný, jaký je na jeho albech.