Přesun největšího festivalu svého žánru přitahuje pozornost, říká šéfka Let It Rollu Mína Havlatová

Byli jsme tam deset let, ale už pár posledních roků jsme hledali lokalitu, která by pro nás a naše návštěvníky byla atraktivnější. Na letišti jsme museli pokaždé vystavět celou infrastrukturu a uvést vše do provozu.

Nicméně celá plocha milovického letiště se nově začala využívat k testování autonomních vozů, a nadále tudíž není možné ji využívat na kulturní akce. Najít novou lokaci pro nás tedy bylo již nevyhnutelné.

U Jezera Most byl v době konání olympijských her v provozu olympijský park, který přilákal naši pozornost k dané lokalitě. Moc se nám místo líbilo, a to nás přivedlo na myšlenku přestěhovat Let It Roll tam.

Zástupce města Most náš nápad zaujal a brzy konání festivalu pro dvacet tisíc lidí podpořili. Vycházeli nám maximálně vstříc a brzy bylo jasné, že se rýsuje dohoda.

Příroda je tam nádherná, výhodou je nejenom blízkost města, což návštěvníkům nabízí větší komfort, ale i to, že Most leží blízko německých hranic. Na Let It Roll totiž jezdí hodně fanoušků právě z Německa.

Věděli jsme, kam se přesuneme, byli jsme z toho nadšení, ale mnohá jednání se z různých důvodů protahovala. Abychom to mohli oznámit lidem, museli jsme se dostat do bodu, kdy je vše potvrzené, podepsané a už není cesty zpět. Přesun největšího festivalu svého žánru přitahuje spoustu pozornosti.

Důležitou součástí Let It Rollu je vizuální show. Jedná se o dlouhodobý festivalový příběh, který má děj i vývoj. V letošní kapitole bude hlavním tématem osidlování. Robotí civilizace z příběhu hledala nový domov na nové planetě a konečně ho našla. A my ho našli pro festival také.

Hezky to do sebe zapadlo, i když připouštím, že s kapitolou o novém domově jsme ve festivalovém příběhu trochu čekali, až se to stane i festivalu. Věděli jsme nicméně, že ta situace přijde.

Je to naše poznávací znamení. Zatímco na jiných festivalech lidé chtějí vidět a slyšet oblíbené kapely, na těch drum’n’bassových je důležitá vizuální stránka každého vystoupení. Na pódiu bývá totiž kolikrát jen jeden dýdžej, maximálně třeba tři, a to může být vizuálně přece jenom trochu monotematické. Tím spíš, když na sebe vystoupení bezprostředně navazují.

Snažíme se tedy společně s umělci dotvořit hudební zážitek i po vizuální stránce. Pomocí podoby samotné scény, světel a projekcí vytváříme celkový prožitek.

Už jsme zvyklí na to, že drum’n’bass vnímá značná část společnosti jako žánr, který spadá do stejné kategorie jako kdysi konané nelegální techno parties, s nimiž bylo užívání drog spojováno. Jakmile se tedy na Let It Rollu nějaké drogy najdou, média se toho vždy chytí.

V porovnání s jinými festivaly ale podle mě nevybočujeme. Konzumaci omamných látek vnímám spíše jako celospolečenský problém.

Záležitost s drogami nás nicméně netěší, protože nám kromě nepříjemné mediální pozornosti například znesnadňuje jednání s partnery a případnými sponzory. Byli bychom proto rádi, kdyby se na Let It Rollu dál nic takového nedělo. Myslím, že si festival zaslouží i jinou pozornost.

Spolupracujeme na tom samozřejmě s policií, respektive se všemi složkami bezpečnostního i záchranného systému. Letos máme za sebou již několik schůzek, na kterých řešíme všechna možná rizika – a děláme maximum, abychom je minimalizovali a zajistili bezpečí všech.

V pořadatelském týmu na to občas přijde řeč, ale zároveň vnímáme, že žánrová vyhraněnost je právě naše specifikum a vytváří tím z festivalu naprosto unikátní setkání fanoušků drum’n’bassu z celého světa.

Volají po větším záběru v rámci žánru, nechtějí ale jít za něj. Momentálně je na vzestupu tvrdší drum’n’bass, k tomu se v komunikaci s námi často hlásí. My se na to snažíme reagovat a zohledňovat to.

Naší ambicí je ale vždy sestavit pestrý drum’n’bassový program, aby si každý z našich návštěvníků mohl najít to své.