Hlavní obsah

Pavel Čadek je pevně spojen s violoncellem

Pavel Čadek se s jinými písničkáři nesplete. Ve studiu i na pódiu se totiž při zpěvu doprovází na violoncello, a byť připouští, že je to náročné a nepohodlné, vnímá to jako přednost. Před několika týdny vydal čtvrté řadové album Cellem vpřed! Je odklonem od melancholického Stepního vlka z roku 2023, jenž byl v nejužší nominaci na Cenu Anděl, a přináší barevnější a optimističtější mix písní.

Foto: Jiří Salik Sláma a Jana Kotoučková

Pavel Čadek vydal již čtyři řadová alba a na hudební scéně patří k pozoruhodným osobnostem.

Článek

„To, že hraju na violoncello, je netypické, nicméně je to má značka. Moc lidí to nedělá, písničkáři hrají většinou na kytaru nebo klavír, což jsou nástroje, které se k tomu žánru hodí více. Současně bych byl nerad, kdyby lidi mé písně vnímali pouze ve spojení s violoncellem. V podstatě všechny lze hrát s kytarou nebo klavírem. Písničku tvoří melodie a akordy, a je jedno, na jaký nástroj je člověk hraje,“ vypráví Čadek.

Písně skládá s violoncellem. Tvrdí, že každý nástroj ovlivňuje tvorbu tím, jak s jeho doprovodem písně zní. „Je nepochybné, že při doprovodu kytary by mé písničky byly jiné,“ dodává.

Foto: archiv umělce

Pavel Čadek

Hru na violoncello ovládá obstojně. Hru na kytaru tak, aby to stačilo k zábavě u táboráku. Když studoval konzervatoř, musel hrát i na klavír, ale tvrdí, že to jeho silná stránka není.

„Všichni v mé rodině hráli na klavír, a já chtěl také. Ještě předtím, než jsem s tím začal, mi na základní umělecké škole navrhli, jestli bych to nechtěl zkusit na violoncello. Souhlasil jsem, a dobře jsem udělal. Měl jsem v Brně skvělou učitelku Magdalenu Duchaňovou, jejíž přístup způsobil, že jsem se v životě rozhodl věnovat hudbě,“ upřesňuje.

Dnes už by prý rád na koncertech střídal hru na violoncello s hrou na kytaru. Zůstává ale nadále u prvně jmenovaného nástroje, neboť v obsluze kytary si příliš nevěří.

V partě violoncellistů je prostě na vyšší úrovni než v partě kytaristů.

„Na koncertech vytváří violoncello mezi mnou a diváky jakousi bariéru. Proto by mi přišlo skvělé vzít občas do rukou kytaru a být lidem blíž,“ vysvětluje. „Naštěstí teď hraju s kapelou, takže občas můžu violoncello odložit a pouze zpívat.“

Na desce Cellem vpřed! je písnička Soutěže. Spolu s ní v ní hraje na violoncello a zpívá Terezie Kovalová, žena s podobným hudebním příběhem.

„Ta skladba je v podstatě pravdivá. Terezie a já jsme vrstevníci a odmala jsme se potkávali na různých soutěžích. Nejvíce si pamatuju tu první, to nám oběma bylo devět let. Konala se v Praze a se stejným počtem bodů jsme oba skončili na prvním místě. Potom jsme se na soutěžích potkávali dál, ale později se Terezie začala více věnovat populární hudbě a na soutěže už tolik nejezdila,“ vzpomíná.

„S nápadem napsat a nahrát písničku o hudebních soutěžích a o tom, že se to možná někdy až moc hrotí, přišla ona. Setkali jsme se kvůli tomu po více než dvaceti letech a zase nás to sblížilo. Teď si občas zavoláme a já sleduju, jak se jí daří,“ dodává.

Na albu Cellem vpřed! jsou i Čadkovy duety s Xindlem X a Michalem Horákem. Momentálně je na koncertním turné k albu, které potrvá až do března příštího roku.

Související témata:
Pavel Čadek

Výběr článků

Načítám