Hlavní obsah

Bez bicích nás do rádií nepustí. Řešíme to beatboxem, říkají členové KrisKros a cappella

Mají za sebou více než osm set koncertů v Česku i Evropě, drtivou většinu úspěšných. Při nich i na nahrávkách spojují hlasovou virtuozitu, beatbox a rytmickou kreativitu. Od roku 2007 patří skupina KrisKros mezi tuzemské průkopníky takzvané a cappella tvorby, hudby bez použití skutečných nástrojů.

Foto: Petra Hajská

KrisKros a cappella mají na kontě více než sedm stovek koncertů. Jana Sochůrková druhá zleva, David Vaňáč třetí zprava.

Článek

KrisKros a cappella je vokální skupina, která poutá pozornost originální interpretací klasických i moderních skladeb. Díky zapojení beatboxu v podání žánrového vicemistra světa Jara Cossigy vytvořila styl překračující hranice obvyklosti.

„Když jsme začínali, a cappella tvorba u nás v módě nebyla. Stali jsme se jejími průkopníky. V posledních letech je jí u nás víc. Mně osobně se ale líbila vždycky. Založil jsem skupinu Hlasoplet a Jana Sochůrková zase KrisKros kvintet. V té době vznikl i 4tet a byl tu ještě Dobrý večer Quintet. To bylo ve druhé polovině nultých let na české scéně vše, o čem jsme věděli,“ říká zpěvák a aranžér David Vaňáč.

Začátky byly skutečně průkopnické, publikum pro takové skupiny v tuzemsku nebylo a ony si ho v podstatě musely vychovat.

„Myslím si, že na rozdíl od zahraničí u nás moc diváků pro a cappella projekty není,“ říká zpěvačka Jana Sochůrková. „Když s námi ještě Jaro Cossiga nebyl, bylo to těžší. Jeho příchod nám cestu k posluchačům trochu usnadnil. Přece jenom svým beatboxem vytváří v našem zvuku bicí, tedy rytmiku.“

Vaňáč k tomu podotýká, že bez bicích nechtěli KrisKros a cappella pouštět v rádiích. „Že nemáme nástroje, to dramaturgům nevadilo. Absence zvuku bicích ale ano,“ zmínil.

Foto: Petra Hajská

KrisKros a cappella mají zkušenosti ze světa.

„S ohledem na způsob, jakým se prezentujeme, se nás všichni ptají, podle jakého klíče si vybíráme repertoár. Já to ale vlastně úplně přesně nevím,“ usmívá se Vaňáč. „Vybíráme si tu nejlepší a nejznámější klasiku, to nás baví nejvíc. Interpretujeme ji pak jinak, než jak jsou posluchači zvyklí. Je také důležité, aby skladba, kterou si vybereme, měla nosný a alespoň povědomý melodický motiv.“

Z mnohdy poměrně dlouhých klasických skladeb přijmou ke zpracování vždy jen část. Vědí, že v intimním podání hlasů a beatboxu by se brzy oposlouchaly, jelikož nemají takovou pestrost a barevnost, jako když je hrají hudební nástroje.

Americká cesta za poznáním

Na soutěži v rakouském Grazu je v roce 2017 oslovil americký producent studia Liquid5th, aby u něj natočili první české a cappella album. Byla to pocta, v tom studiu ostatně točí desky i americká skupina Pentatonix, jež v oblasti a cappella hudby určuje v posledních letech směr.

„Od toho roku je s námi Jaro Cossiga a my se od klasického zpívání posunuli k modernějšímu pojetí. Ta deska se jmenuje KrisKros a cappella 2017 a pobyt v Americe měl na naši tvorbu i interpretaci zásadní vliv, ať už jde o zvuk, aranžování nebo prezentaci skladeb i vlastní práce,“ říká Vaňáč.

„Spoustu věcí jsme tam takříkajíc okoukali a začali jsme se jimi řídit. Jde především o nahrávání tohoto typu hudby. Od té doby je kvalita našich nahrávek mnohem vyšší, než byla předtím. V tom studiu třeba měli takové plexisklové budky a každý zpěvák měl při natáčení svou. Tím pádem nedocházelo k takzvaným přeslechům, takže když pak bylo třeba u některého zpěvu při závěrečné produkci něco upravit, udělalo se to, aniž by to zasahovalo do dalších zpěvů. A jednotlivé stopy se nahrávaly vícekrát přes sebe, aby byl zvuk masivnější,“ dodává Sochůrková.

Budky v našich studiích nejsou, nicméně od návratu z toho amerického v nich svou linku točí vždy jen jeden zpěvák. Domovským studiem skupiny je Jižák21 s mistrem zvuku Tomášem Sochůrkem.

Související témata:
KrisKros a cappella

Výběr článků

Načítám