Článek
V Česku už máme skoro pocit, že jste nejslavnější belgická kapela. Je to tak?
Nejsem tak namyšlený, abych vám to mohl potvrdit. Řekl bych, že jsme jedna z několika nejslavnějších belgických kapel, to je pravda. Jsou tu ale další populární kapely, třeba dEUS nebo Front 242 z osmdesátých let. Faktem je, že jsme známí.
Hodně pracujete s elektronikou a taneční hudbou. Určují hranice vaší hudební kreativity?
To bývalo, na novém albu jsme elektroniku nepoužili. Už jsme se jí přejedli. Nahráli jsme vše živě, bez použití počítačů. Pro nás je důležitá atmosféra. Vždy se snažíme vytvořit filmovou náladu, pocit, že posloucháte kulisu k filmu. Můžeme použít orchestr, elektronické prvky, nebo nás je jen šest muzikantů ve studiu. Snažím se kombinovat dobrou písničku s dobrou atmosférou. To je jako u Massive Attack: nejsem jejich fanoušek proto, že hrají elektroniku, ale protože mám rád atmosféru jejich práce, skombinovanou s dobrými tóny. Správné kombinace se špatně dosahuje. Vemte si Goldfrapp. Udělají krásnou písničku, ale hlavně kolem ní vytvoří celý vesmír pocitů. Toho se snažíme také docílit.
Na vašem posledním albu The President of the LSD Golf Club se přikláníte k psychedelické hudbě. Co vás k tomu vedlo?
Psychedelie byla v naší hudbě vždy částečně přítomna, ale nikdy ne v popředí. Nyní jsme ji chtěli protkat celým albem. Inspirovali jsme se hlavně šedesátými lety, které mám rád. Taky jsme užili mé oblíbené nástroje, třeba melotron. Je to takový starý druh kláves, vypadá trochu jako varhany. Je to v podstatě první sampler, jen ještě analogický. Používali ho třeba Beatles ve Strawberry Fields.
Taky jsme použili cemballo, které je obvykle spojováno s klasickou hudbou. Pamatuju si ho z dětství, z nějakého zahájení výstavy, kde na něj hrál starý pán a mně se to zdálo velmi nudné. Pak ho vystřídal mladý kluk, který na ten nástroj hrál boogie woogie i jazz, a to bylo tak svěží a fajn, že to ve mně navždy zůstalo. Dále je na desce tamburína. To je mé spojení s Johnem Berrym, vždy jsem měl rád hudbu z Jamese Bonda. Přišli jsme do studia s těmito nástroji a zničehonic začali vytvářet psychedelickou hudbu. To je na tom krásné, my nikdy dopředu nevíme, co vytvoříme.
Loni jste vystupovali v Moskvě. Jaký ten koncert byl?
Popravdě byl skvělý a moc se nelišil od ostatních. Prostě spousta fanoušků, kteří mají rádi naši hudbu. Zůstávali jsme v Moskvě několik dnů a je pravda, že tam jsou k vidění velké extrémy. Chudoba a bohatství, špína a luxus, to vše se tam mísí. Ty kontrasty jsou šokující, ale to třeba v Bukurešti také. Koncertu se to nijak nedotklo, byl povedený.