Článek
Galerie 4 se po svém vzniku rychle stala pojmem. V Praze v osmdesátých letech existovala jediná na fotografii specializovaná výstavní síň, slavná Galerie Fotochema. Jinak pravidelně vystavovat fotografie nebylo kde.
A najednou šance v Chebu, od Prahy vzdáleném, mizerně dopravně dostupném, a přece právě i z hlavního města se tam za výstavami začalo jezdit.
Je třeba připomenout politický kontext. Po roce 1985, v němž „gé čtyřka“ vznikla, sice nastalo jisté ideové tání, jenže se týkalo Prahy, případně Brna. Právě ve městech jako Cheb, v západním příhraničí, v oné „pevné hrázi míru a socialismu“ proti Západu, bylo vše daleko těžší. Dozor nad uměním, a vůbec nad jakýmikoli jen trochu alternativními aktivitami, byl o poznání tvrdší, nepolevující.
Však také některé práce, zejména u výstav dokumentárního charakteru, musely být v Galerii 4 na příkaz dohlížitelů svěšeny. A Zbyněk Illek absolvoval nejeden pohovor na Státní bezpečnosti.
To je historie, zatímco Galerie 4, od roku 2003 ji zřizuje Karlovarský kraj, se má nadále k světu. Nyní v ní do konce února probíhá bilanční výstava nazvaná 40 let G4. K tomu pár čísel. Za tu dobu „gé čtyřka“ uspořádala 748 výstav: 498 pod vlastní střechou, 156 různě po Česku a 94 v zahraničí. Nebo 135 workshopů připravila doma, 31 v zahraničí.
Jednasedmdesátiletý Zbyněk Illek se neloučí úplně. Nové šéfové bude k ruce zejména dramaturgicky. Jinak má v nejlepším slova smyslu hotovo. Napsal kapitolu, jež si zaslouží obdiv.
