Článek
O co jde? Součástí areálu je 28 metrů vysoká věž, kterou Gočár naprojektoval jako prázdnou, neboť – jak se lze na jejím úpatí dočíst – „tehdejším trendem bylo ozvučit věž pomocí amplionu a gramofonové desky se zvuky zvonů“.
Ale v prvním desetiletí XXI. století dostali zvonohráč z pražské Lorety Radek Rejšek a husitský biskup Štěpán Klásek nápad: věž je příhodná pro umístění zvonů, co ji přirozeně rozezní? První (a největší) zvon byl odlit v roce 2009. Na další zvony přispívali i drobní dárci. A letos tady byla koncertní zvonohra, jediná v Česku, zkompletována.
Třikrát denně (v 9:30, 12 a 17 hodin) hraje z automatického systému, ale protože je právě i koncertním nástrojem, začaly se tu každý měsíc konat koncerty – ten nejbližší proběhne 5. října a vystoupí na něm Nizozemec Boudewijn Zwart.
Areál je fascinující stavbou: má tvar zaoceánské lodi, kde jsou pomyslnou zádí domy s kancelářemi i byty, po bocích je kolumbárium odkazující na dočasnost naší pozemské pouti, věž je stěžněm či komínem a zužující se přízemní stavba za ní pak přídí mířící vpřed, jako život sám. Mohlo by dnes do centra českého města připlout něco obdobného – neokázalého, funkčního a duchovního?
Skvělé přitom je, že v areálu se rovněž konají výstavy (na jaře ji tu měl grafik Karel Haloun, nyní Zdeněk Eda Cupák), probíhají tu přednášky (30. září promluví historik Petr Čornej), setkání s kulturními osobnostmi. Když tam člověk vejde, hned je mu líp na duši.
