Článek
Ben Haniaová patří k ostříleným filmařkám. Je mimo jiné držitelkou Césara za dokument Čtyři sestry (2023). Její poslední počin rezonoval, uspěl na festivalech v San Sebastiánu i v Benátkách. O tom, že umělkyně ví, jak vybudovat napětí, tedy není pochyb.
V úsporné rekonstrukci tragického příběhu vás uvede do „běžné“ operace izraelské armády v Gaze. Na jejím konci je sedm mrtvých civilistů, včetně pěti dětí. Vojáci si jejich vůz z neznámých důvodů zvolí za terč, postupně do něj vystřílí přes 330 nábojů.
Samotný děj začíná momentem, kdy je jedinou přeživší ve vraku malá Hind. Její blízcí se ji z palební zóny snaží zachránit a na zmíněnou tísňovou linku Červeného půlměsíce zavolá její strýc z Německa.
Diváci pak sledují události na základně, odkud se záchranná operace řídí. K tomu, aby záchranáři za dívkou dorazili, musejí projet zónou, kde se pohybují izraelští vojáci. A ti jejich akci musejí – přes četné prostředníky – také povolit.
Svolení jim tak dává armáda, která před chvílí zastřelila bratrance, sestřenice, tetu a strýce malé Hind. Jediné, co pro ni mohou záchranáři skutečně udělat, je mluvit s ní. Osmiminutová cesta se mění v hodiny rozhovorů majících jediný cíl: udržet dítě v klidu. Ben Haniaová z nich část ve snímku použila.
Největší silou jejího hraného doku snímku jsou tedy právě tyto autentické, svou povahou apolitické záznamy. Stávají se obžalobou nesmyslného konfliktu plného dehumanizace, násilí, politické manipulace a náboženské nenávisti, v němž nakonec prohrávají jak Palestinci, tak Izraelci.
Hind Radžab (3. května 2018 – 29. ledna 2024) je palestinská dívka z Pásma Gazy, kterou zabili izraelští vojáci. Ti připravili o život také šest členů její rodiny a dva záchranáře, kteří přišli Hind zachránit.
Popsaná audiovizuální jednoduchost filmu vás spolehlivě dostane. Dívčiny prosby o život vám budou znít v hlavě dlouho po jeho skončení. Stejně jako slova záchranářů: Vojáci o ní vědí, pravděpodobně nás celou dobu odposlouchávají, v tanku mají infrakamery.
Věty padají jedna za druhou, tvrdě, nelítostně a bez předstírání. A ač možná příběh ze zpravodajství neznáte, od začátku snímku díky nim tušíte, jak vše pravděpodobně dopadne. Rezonují místností, která je středobodem událostí, stejně krutě jako střelba, jež se ozývá poměrně pravidelně z telefonů, včetně toho, z něhož volá Hind.
Působivému vyznění filmu napomáhají skvělé výkony herců. Tíseň bezmoci na vás přenesou beze zbytku. Vynikající je v tom mimo jiné herečka Saja Kilaniová snažící se holčičku udržet na lince.
Hledáte-li další objektivní střípek toho, co se v Gaze dělo a děje, je Hlas Hind Radžab přesně pro vás. Třeba proto, že stejný osud jako tuto malou dívenku potkal desetitisíce tamních dětí, jak uvádí mimo jiné Amnesty International. Nebyly/nejsou horší, ani lepší než ty vaše. Jen měly/mají tu smůlu, že se narodily na území, odkud při izraelské odvetné akci (za zvěrstva teroristického Hamásu ze 7. října 2023) nebylo úniku.
A jen tak mimochodem, je velká pravděpodobnost, že řada z tamních obětí vojenského zásahu vlády Benjamina Natanjahua teroristický Hamás nikdy nevolila. Poslední parlamentní volby totiž v Gaze proběhly v roce 2006. A až polovině tamní populace, k níž patří i křesťané, není ani osmnáct.
