RECENZE: Pan Nikdo proti Putinovi a jeho svědectví o tom, jak války vyhrávají učitelé

„Nebylo mi to jedno. V jednu chvíli si musíte vybrat, zda budete na straně dobra, nebo zla, jak říkal Brumbál,“ tahle věta asi nejlépe vystihuje to, co se pedagogovi Pashovi honilo hlavou, když Rusko napadlo Ukrajinu.

Den po dni s kamerou v ruce začal sledovat, jak přituhuje. Režim se totiž rozhodl, že vedle válečných zón povede boj i uvnitř Ruska. Zaměřil se cíleně na děti. S propagandou začíná už v mateřské školce.

Nad strategií nemusel ani přemýšlet. Převzal ji z minulosti, z modelu, jenž fungoval desítky let v Sovětském svazu. Patří k němu „pionýři“, zbraně, vlajky, hymna, nekonečné projevy, ale i podivný smrádek, dusno, náznaky, a hlavně: strach. Jakákoli svobodná aktivita je podezřelá. Nikdo nikomu nevěří. Ovšem všichni žijí dál pod heslem: vždyť může být hůř.

„A tak jsem vzal kameru a začal točit,“ uvedl s odkazem na dlouhé hodiny a hodiny videí (převážně ze školního prostředí), které se vzápětí rozhodl posílat přes internet „kamsi ven“, komusi neznámému.

Zaznamenával, jak se mění atmosféra mezi učiteli, žáky, v celém městečku. Najednou stál proti davu, který kýval, téměř sám. Byl pan Nikdo, jemuž všichni radili, aby přestal „blbnout“.

K těm, které jím natočené materiály přicházely za ruskými hranicemi, patří i český producent Radovan Síbrt. „Tohle téma ke mně přišlo samo. Rusku ani moc nerozumím,“ přiznal v diskusi s diváky upřímně s tím, že od začátku tušil, že jde o silnou věc.

A fakt silná je. Donutí vás na základě svědectví tak trochu „divného“ mladého muže, Pashi, přemýšlet o tom, jak rychle by trval návrat podobného režimu u nás. Pokládat si třeba tyto otázky. Ozval/a bych se proti pokynům seshora? Anebo bych mlčel/a s tím, že to nějak dopadne. Co všechno jsem schopný/schopná obětovat proto, aby zlo nevyhrálo nad dobrem?

Pasha v tom měl jasno od začátku, a proto vznikl tenhle skvělý dokument. Naše škoda, že do boje o Oscary míří za Dánsko, které se na něm také podílelo. Ovšem vítězství ho téměř jistě nečeká. Sice již bodoval na americkém festivalu Sundance, jenže pak přišly tamní volby, v nichž vyhrál Donald Trump.

„Zájem o něj byl veliký, jenže už týdny je v USA prakticky neprodejný,“ zmínili po pražské projekci producenti, již se tak zařadili po bok lidí poukazujících na masivní šíření nesvobody i tam, kde po staletí patří k základním pilířům státnosti.

Máte-li volnou chvíli, chuť zamyslet se nad smyslem hrdinství jednoho obyčejného muže, jděte do kina. Ostatně, kdy jindy podobný dokument zhlédnout než kolem 17. listopadu, že?