RECENZE: Volný hráč nahlíží do intrik ve fotbalovém zákulisí

Jejich předmětem jsou velmi mladí hráči, kteří teprve stojí před toužebně vyhlíženým podpisem profesionální smlouvy. Jen několika vyvoleným z těch, kdo začínali na školním hřišti nebo jen na plácku za domem, se to však může podařit.

Čerstvě osmnáctiletý Brahim je jedním z nich. Ještě občas čutá s místními dětmi, ale už má agenta, bratrance Medhiho, který se mu snaží zajistit smlouvu s lyonským klubem.

Zdá se, že podpis je na spadnutí, když se na scéně objeví Francis. Muž, který se živí jako prostředník mezi hráči, agenty a kluby, má přesně takové charisma, jež mladého kluka okouzlí, takže Francis, který má navíc co nabídnout, může rozehrát svou vlastní hru. Že na ní není nic zářivě čistého, je nabíledni. A Brahim se musí rozhodovat mezi příslibem skvělé budoucnosti a věrností rodině i svému dosavadnímu zázemí.

Pětatřicetiletá Pertonová je velká fotbalová fanynka, ale stejně jako hra samotná ji fascinuje zákulisí, které nelze nazvat jinak než jako obchod s masem. Aby do zákulisí pronikla, setkala se s mnoha mladými hráči, z nichž některé do filmu i obsadila.

Vedle toho čerpala z dokumentů o vyšetřování řady odhalených fotbalových skandálů, z nichž pochopila leckdy až mafiánské vazby. Z rešerší pak stvořila fiktivní, ale uvěřitelně působící příběh mladíka, který se chtěl slušně živit sportem. Měl k němu i dostatek talentu a píle. Odvrácená strana fotbalového obchodu ho však poučila, že ani talent a píle k prosazení se nestačí.

Volný hráč není strhující drama. Pertonová vypráví příběh klidně, místy spíše popisně než dramaticky, což byl zjevně její záměr, ale z diváckého hlediska to nebyla nejšťastnější volba. O podstatě problémů ve fotbalovém světě se toho všeobecně dost ví.

Nicméně se jí podařilo především prostřednictvím Brahima vcelku přesvědčivě vyjádřit přechod dítěte, pro kterého je fotbal nevinná hra, do prostředí, v němž nevinnost ustupuje byznysu. A také rodinné vazby a vztahy, které jsou oním byznysem silně ovlivněny.

Velkou oporou jí bylo herecké obsazení. Představitel Brahima Ilies Kadri, který měl v době natáčení za sebou tři filmy a několik seriálových rolí, v sobě má nevinnost, křehkost mládí a zároveň určitou neproniknutelnost. V první polovině filmu téměř nemluví, vše se odehrává v jeho tváři. Jako kdyby jen nasával informace.

A když pochopí, že vedle fotbalu může pracovat i se strategií a vyjednáváním, proměňuje se před očima, a divák mu to věří. Výtečnými spolu i protihráči jsou mu zkušenější Sofian Khammes jako jeho bratranec i agent v jedné osobě a Édgar Ramírez v roli Francise, jehož kouzlo může na diváky působit stejně jako na Brahima. Jeho homosexuální vztah je však nadbytečný, působí spíše jako úlitba současným trendům.