RECENZE: Studio se směje i klaní všem konturám starého dobrého Hollywoodu

Jsou to podlézači, kariéristé, ale nadevše milují kinematografii. A v jejich středu je nově jmenovaný šéf fiktivního studia Continental Matt Remick (Seth Rogen). Odkojený na hollywoodských klasikách je odhodlaný podporovat artové filmy, které vydělají miliony. A tím krásné seriálové absurdno jenom začíná.

Studio si diváka získává hned na několika frontách. Nabízí svižný obsah na hraně sitcomové stopáže napěchovaný špičkovými hvězdami stříbrného plátna v těch nejhloupějších úlohách. Každý díl je stejně velká bizarní veselohra jako pocta běžícím cívkám za každým vtipem, střihem a cameem.

Kromě charakterových stálic sice postrádáme vodící dějovou linku, která by předlouhé záběry a přesně načasované gagy spojovala, epizodní tah na branku ale Studiu sluší a rozhodně nevadí, že s sebou netáhne břemeno jakéhosi kontinuálního příběhu.

Kamera skáče z obličeje na obličej a jednotlivé postavy v rychlém sledu drmolí dialogy s neutuchající potřebou naléhavosti v daném okamžiku.

Filmoví bafuňáři spěchají s dalšími a dalšími fórky, zatímco parodují Čínskou čtvrť, nechávají plakat Scorseseho a debatují, jak velké množství průjmu ještě kina snesou. Doslova.

To, že jde ve většině o chodící a mluvící stereotypy studiových šéfů, vulgárních režisérů a filmových pseudohvězdiček, asi nepřekvapí. Sethu Rogenovi a jeho společníkům (včetně výtečné Catherine O'Harové nebo Kathryn Hahnové) ale jejich přestřelené verze sednou jako ulité.

Studio navíc nepostrádá přirozenou gradaci. V téměř každé epizodě (s čestnou výjimkou slabší „Války“) se filmem okouzlený Remick dostává do humorných situací, kde vrství průšvih za průšvihem. A v nemálo případech velký šéf odmítá zůstat otloukánkem a na nepřízeň osudu reaguje - Rogenova schopnost zdravé vendety v momentě největší nouze patří k nejvtipnějším momentům seriálu.

Stejně tak zaručeně pobaví jeho naivita nebo diskomfort v situacích, kdy jsou v sázce vztahy s těmi nejmocnějšími v Hollywoodu.

Ostřílené duo Rogen-Goldberg je ale bezesporu stejně zamilované do pohyblivých obrázků jako jimi napsané (či zahrané) postavy. Mezi řádky tak oslavují velké tvůrce, nastavují zrcadlo ikonickým filmovým momentům či technikám a akcentují velmi aktuální balanc mezi hlubokými snímky a blockbustery, které přinesou do kasy očekávaný zisk.

Studio je ale především krásně natočená komedie o ještě krásnější zlaté bublině s šašky za kancelářskými stoly. Satira tu mocným sluší a hlavně funguje. Navíc bude nekonečnou zásobárnou internetových memů a hlášek na pár let dopředu.