RECENZE: Princezna stokrát jinak, bohužel dost špatně

I když by se mohlo a snad i mělo zdát, že takových i makových princezen už jsme opravdu viděli tolik, že dalších netřeba, debutující scenáristé Tomáš Belko a Tomáš Krejčí vyrobili další princeznu a na plátno ji přivedl režisér a producent Miloslav Šmídmajer.

Pro koho, to je otázka do pranice. Držet v kině malé děti na jednom pohádkovém filmu dvě hodiny je trestuhodné, pravděpodobnost, že udrží pozornost, se už jen z toho důvodu limitně blíží nule.

Autoři se navíc zjevně už předem rozhodli, že spíše než pohádku stvoří mravoučnou psychoterapeutickou zábavu (tedy de facto protimluv) o tom, že člověk má sám sebe přijímat takového, jaký je, mít se rád a věřit si, nepodléhat tlaku okolí na přizpůsobení. Proč to zabalili do pohádkového příběhu, vědí jen oni. Téma by totiž napovídalo zacílení spíše než na děti na teenagery. Ti však na pohádky do kina rozhodně nechodí.

Zápletka se točí kolem princezny Stelly (Ema Klangová Businská), která žije v Jablečném království, a protože v dětství ve sporu s rodiči vyslovila přání „být kýmkoliv jiným“, stal se zázrak a ona má při každém probuzení jinou fyzickou podobu.

Pokud se z této nepříjemnosti nevyléčí do osmnáctých narozenin, zůstane jí navždy ta podoba, do které se promění v narozeninový den. Že je to zároveň Štědrý den, lze vysvětlit leda tím, že jedním z partnerů filmu je komerční televizní stanice, která tak bude mít příští Vánoce vystaráno.

Vedle Businské hrají princeznu Stellu vždy jen malou chvilku Jasmína Houf, Ha Than Špetlíková, Dana Batulková a Lucie Polišenská, ale ani jedna nemá celkem o čem hrát, slouží jen jako ilustrace toho, jak se Stella proměňuje.

Princezně by prý mohla z prokletí pomoci svatba, a tak se Stella rychle provdá za chudého pašeráka knih Johana (Filip Březina), který se připletl k souboji o její ruku a sice spíše podvodným než jen divným způsobem vyhrál. Svatba však nepomůže, a tak se Johan se svým kamarádem řečeným Kuře (Martin Stránský) a se Stellou vydávají hledat jiný lék na nemoc, pro kterou tvůrci vymysleli název multipersonóza adolescenta.

Co by to mělo být za lék, se před diváky tají. Ukáže se však, že stejně postižen je i sousední vládce Hruškového císařství Ukrut (Tomáš Weber). Jeho by ho mohly prokletí zbavit fúrie (Regina Rázlová, Betka Stanková a Michaela Petřeková), když jim přinese k večeři toho, koho nejvíc nenávidí. A kdo by mohl vyléčit Stellu? To víme stejně málo jako to, proč se Ukrutova matka jmenuje Lady Williams. Ale je to jedno, protože se jí říká Šlupka.

Řada věcí vůbec nedává smysl, mnohé scény osaměle trčí, aniž by měly vazbu na ústřední zápletku, četné, většinou plevelné postavy jako princeznina komorná volně vstupují a zase vystupují z děje. Hodně zbytečných minut trvá, než se divák o proměnách vůbec dozví, do té doby pouze opakovaně zazní „jestli se to nevyléčí, víš, co, viď“.

Do snahy o „historicky pohádkový“ jazyk jsou jako již mnohokrát vloženy výrazy, které mají text přiblížit současnému publiku, a opět to rve uši. Humor se pak odehrává prostřednictvím výrazů jako dobytkoiny, dvojsmyslu slova třasořitka (zde rozuměj třesoucí se zadnice), přirovnání jako „vtipnej jak počůraný brnění“, případně hovory o „malé a velké straně“.

Korunu nejapnostem pak dají dva závěry. V tom prvním princezna jako své jediné přání pateticky pronese, aby se všem rodičům zakázalo kritizovat děti. A druhý je tak pitomý, že ho nelze ani naznačit.

Herecky je Princezna stokrát jinak slušně odvedená práce, ale žádný větší výkon, který by filmu vévodil a táhl celý početný tým vzhůru, tu není. Při zbytečně velkém množství postav, které Šmídmajer do filmu shromáždil, ostatně nikdo ani neměl příležitost výraznější herecký výkon podat.

Režisér většinu scén natahuje, snad aby se alespoň oko potěšilo pohledem na zámek Opočno či hrad Kost, když už mozek většinu času trpí. A budiž řečeno, že výprava je dobrá, kostýmy pohledné. Metráky jablek sice zase tak velké opodstatnění nemají, ale vypadají na plátně hezky. Soubojové a akční scény jsou natočené docela dobře, ale celkově se propojení moderních témat s rámcem klasické pohádky nepodařilo.