RECENZE: Šviháci nenabízejí víc než reklamu na známé lázně

Tři kamarádi, Dan (Martin Pechlát), Ondřej (Tomáš Jeřábek) a Filip (Daniel Fischer), přijíždějí jako každý rok do Piešťan, aby tam oblažili pacienty svou hudbou a sebe volným časem bez partnerek a běžných povinností. Záhy však vyjde najevo, že šťastně ženatý Dan tam má už sedm let synka Lea, kterého zplodil při jedné bujaré noci se svou někdejší milenkou Lucií. Chlapce navštěvuje jen během zájezdů, s jeho matkou má kamarádský vztah a rád by, aby to tak zůstalo navždy.

Jenže to by nebylo ve filmu o čem hrát. A tak mu dá Lucie kluka na pár dní do péče, aby mohla odjet na zásnubní výlet do zahraničí. Teď už nelze dítě přinejmenším před kamarády utajit, a tak mají tři muži na starosti nikoli nemluvně, ale energického, drzého a celkově dost nesnesitelného spratka.

Většina filmu, který působí, jako by scenáristé spíchli text za jedno odpoledne, používá ty nejotřepanější a nejméně stokrát a lépe natočené zápletky. Kluk, na němž není nic roztomilého, vymýšlí lumpárny, které by snad byly přijatelné v opravdu bláznivé komedii, což ale Šviháci nejsou.

Jednotlivé nazdařbůh poskládané „podzápletky“ nesměřují k vtipným pointám, z rozehraných situací tvůrci odcházejí bez zjevného důvodu, aby rozehráli zase jiné.

Například Ondřej má naprosto nesmyslně a nesnesitelně žárlivou manželku Kláru (Erika Stárková), které se hodně bojí, což má být asi legrace, ale není. Je to jen trapné.

Bez ladu a skladu se tak postavy potácejí lázněmi, které jsou nejpůvabnější složkou celého filmu. Aby se chudičký děj natáhl na nepotřebnou délku sto minut, prodlouží si chlapcova matka pobyt v cizině, a divák jen čeká, kdy na Ondřeje jeho sedm let starý hřích praskne.

Než se tak stane, setkáme se ještě s Helenou Vondráčkovou, která si se Šviháky zazpívá Dlouhou noc, a s Tatianou Drexler, která vydá několik tanečních pokynů. Obojí ve scénách, které opět nejsou ničím jiným než výplní zbůhdarma utráceného času.

Co je však nejhorší, zhruba půl hodiny před koncem se Danův průšvih konečně provalí a pokus o komedii se náhle překlopí do dramatu, z něhož už se nevyhrabe. Danova manželka Eva (Jitka Schneiderová) přijíždí milovaného muže do lázní překvapit narozeninovým dárkem, ale sama dostane „dárek“, jaký rozhodně nečekala. Trpí, pláče a nakonec zdrcena odjíždí domů s tím, že se musejí rozvést.

Že Danovi nejdřív jejich dcera, a pak i ona sama jeho sedm let trvající podvádění a lhaní jako mávnutím proutku odpustí, je sice ve filmu předvídatelné, ale reálná pravděpodobnost téhož se limitně blíží nule.

Mišík slušně zvládá jednoduchou režii, herecky však film odpovídá chabému scénáři. Martin Pechlát sice dokáže i z ničeho vykřesat jakžtakž uvěřitelný výkon, ale ostatní jen zabydlují plátno se snahou stejně marnou jako hodnou lepší věci.