Článek
Jejím nejnovějším počinem, který ve čtvrtek vstupuje do kin, je údajně romantická komedie Deník shopaholičky, která je ovšem stejně marná jako všechny předchozí. A podobně jako Krtkův svět, natočený jako dlouhý reklamní spot na titulní zábavní park, i morálně problematická.
Hlavní postavou je rozvedená čtyřicátnice Klára (Barbora Seidlová hrála už v předchozím Krtkově světě), která tráví čas běháním po supermarketech, přesněji řečeno po výhodných nabídkách. Všechny letáky má v malíčku, a jak vidí ceduli „sleva“ nebo „výprodej“, neodolatelně ji to táhne k příslušnému regálu.
Právě to byl ostatně nejspíš autorčin výchozí nápad, jak zafinancovat svůj další film, protože množství sponzorských výrobků je v takovém případě nepřeberné. Ze závěrečných titulků je sice jasné, kdo všechno film sponzorsky podpořil, zato není jasné, kde hrdinka na všechny produkty typu „za ty prachy, nekup to!“, bere peníze, když od ní manžel coby sponzor utekl za mladší.
Nakonec jí peníze přece jen dojdou, a v tu chvíli vstupuje na scénu její mladší sestra (Toulová), která se vyznačuje a pyšní tím, že je veganka, ale mimo aktivistickou skupinu Veganský úsvit, do které dochází, podvádí, což asi mělo být vtipné, ale není.
Tyto dvě už od začátku dost nesnesitelné ženy pak spolu uzavřou sázku, že marnotratná Klára (ne)dokáže žít denně za stovku kapesného, které jí sestra každé ráno přidělí. Odkud tu stovku bere, když není vidět, že by pracovala, film neřeší. A že existují lidé, kteří nepřijdou do kina už proto, že s podobnou sumou musejí po zaplacení všeho, co filmová Klára zjevně platit nemusí, skutečně vyžít, to Toulovou nejspíš nikdy ani nenapadlo.
Kdyby to byla legrace, dalo by se to snad brát. Jenže k tomu, aby napsala a natočila cokoliv sebeméně vtipného, chybí trojjediné scenáristce, režisérce a herečce i to nejmenší nadání. Výrok „potvory neposlušný“, odkazující k legendárním „sviním klouzavým“ to jistě není, a promluvy typu „vztahy zabíjejí osobnost“ už vůbec ne.
Veronika Žilková, Barbora Seidlová, Eva Toulová a jedna sponzorská láhev
Toulová navíc režijním a hereckým diletantismem, který vedle profesionálních herců ještě vynikne, zničí i každý nepatrný náznak čehosi vtipného. To možná mohl být vztah Klářiných rodičů v podání nevěřícnýma očima koulící Veroniky Žilkové a trpitelsky mlčícího Igora Bareše. Ale i když ani Seidlová nepodává zrovna oscarový výkon, Toulové se vyrovná snad jen šílená Zuzana Bubílková v roli babičky.