RECENZE: S kým byste odešli na věčnost? Romantická komedie pootáčí kurz žánru

Abychom byli zcela přesní, na začátku snímku jsou hlavní postavy ještě naživu. Zestárlí manželé vyrážejí na rodinnou oslavu a cestou se vzhledem k dlouhým desetiletím, která prožili bok po boku, neškodně hašteří.

Právě takový vztah bych si na sklonku života přál mít, možná napadne leckterého diváka. Svazek, z něhož vzešla už i pravnoučata, však samozřejmě není tak bezmračný, jak navenek působí.

Malinko poskvrněn je od svého prapočátku, což se publikum záhy dozvídá. Pro Joan (její starší verzi hraje Betty Buckleyová, mladší ztvárnila Elizabeth Olsenová) totiž jde o druhé manželství.

V mládí ovdověla, když její protějšek Luke (Callum Turner) padl v korejské válce. Krátce nato se provdala za Larryho (po Barrym Primusovi ho střídá Miles Teller), s nímž na rozdíl od Luka neprožila jiskrnou vášeň, zato jí až do smrti poskytoval láskyplné a bezpečné zázemí.

Potíž nastává na onom světě, kde se takřka celý děj odehrává. Larryho skolí infarkt a nedlouho poté podlehne Joan rakovině. KPŽ neboli koordinátoři posmrtného života oběma vysvětlí, že si v šibeničním termínu musí zvolit druh věčnosti, který nemohou opustit.

Na scénu přichází Luke, jenž na milovanou Joan čekal šedesát sedm let. A ta se rozhoduje, koho ze dvou partnerů upřednostní, jelikož oba muži rezolutně odmítají odejít na stejnou věčnost.

Prvotní otázka, s kým a jak by si protagonistka dokázala představit být napořád, je neotřelá. Kdyby se ovšem výchozí premisa nepotkala s následnou dobře rozehranou partií, nevyhnutelně by vzniklo fiasko.

Freyneův fantaskní počin je naštěstí opačný případ. Vděčit za to může nejen vlastní šikovně uchopené režii, ale také vydařenému scénáři, který napsal s kolegou Patrickem Cunnanem. Společně vybudovali přitažlivý svět kdesi nahoře, jenž nazývají křižovatkou mezi zemí a nebem, eventuálně nekonečnou prázdnotou, která je ekvivalentem pekla.

Jeho hermetické uzavření, kontrola a prokreslení nejmenších detailů, kupříkladu velmi komických televizních reklam na rozličné druhy věčnosti od ráje nudistů po třicátá léta bez nacistů, připomene prostředí reality show ve Weirově dramatu Truman Show.

V záplavě průměrných romantických komedií, které žánr neozvláštňují ničím novým, představuje Navždy s tebou? sympatické pootočení jeho kurzu. Pracuje sice s klasickým motivem milostného trojúhelníku, jeho zasazení a chytré vyústění však přináší pozoruhodnou a podnětnou změnu.

Úspěchu by film dozajista nedosáhnul bez výtečného herectví celého tria Olsenová, Teller a Turner. Přestože ani z jedné ze vztahových linek silné emoce a touhy na plátně tak výrazně neční, všichni tři mezi sebou pěkně fungují a zaopatří mnoho vtipných i hřejivých momentů.