Článek
S tátou jste se na velkém filmovém place sešli poprvé. Režíroval vás v těchto scénách Jan Haluza, nebo tatínek?
Rozhodně Honza Haluza. Myslím, že já i táta dokážeme rozlišit pracovní a rodinný život. Na place jsme se tak sešli spíš jako kolegové. A zůstali jsme jimi, dokud nepadla klapka a pan režisér neřekl stop.
Věděli jste od začátku projektu, že budete hrát otce se synem?
Nevěděli. K roli v tomto filmu jsem se napřed dostal já a potom nastaly takové obstrukce, kdy se řešilo, kdo by mi měl hrát tátu. Pan Haluza chtěl navrhnout právě mého tatínka, ale prý se bál, co bych na to řekl. S velkou radostí jsem přitom hned souhlasil. Tátu mám rád a dohromady se nám skvěle hraje.
Společně hrajete i na jevišti, v inscenaci Láska z mládí v pražském Divadle Bez zábradlí, u které je Roman Zach režisérem. Jaké to je, nechat se režírovat vlastním tátou?
Velice dobré, funkční. Známe se nejlíp, víme, co si k sobě navzájem můžeme dovolit. Tím, že jsme stejná krev, to jde o to víc. Během zkoušení představení pro mě samozřejmě bylo zpočátku těžší rozeznat, kdy je to táta a kdy režisér. Časem se z toho však stala jedna z nejlepších spoluprací, jakou jsem měl a mám.
Pokud vím, s rodiči už nežijete. Dokud jste s nimi ale bydlel, brali jste si takříkajíc práci domů?
Brali. Za tátou jsem si chodil pro rady, považuju ho za úžasného herce. Naučil mě při hraní vycházet hodně ze sebe, z vlastních zkušeností.
Podkládat si jimi motivace a činy, které daná postava má a dělá, a vsazovat je do reálií svého života, aby herectví bylo co nejpravdivější.
Trailer filmu High School HeistVideo: CinemArt
Dovolíte si ohodnotit jeho výkony?
Když se mě sám zeptá, rád mu dám zpětnou diváckou kritiku. A často tomu tak je. Každý přece jen na hraní nahlížíme trochu jinak.
Máte nějakou jeho oblíbenou roli?
Líbil se mi třeba v televizním filmu Hodina tance a lásky nebo ve snímcích Nikdo neměl diabetes a Hlava–ruce–srdce.
Dřív jste narážel na předsudky o protekci. Stále se s nimi setkáváte?
Ano, pořád. Už mi připadají jenom vtipné. Čekám na moment, kdy lidé pochopí, že s tátou máme sice podobné rysy, ale já jsem někdo úplně jiný.
Naučil jste se takové komentáře odrážet?
Ze začátku jsem proti těmto poznámkám dost bojoval. Potom jsem zjistil, že to nemá cenu. Čím víc se do nich budu pouštět, tím budou tito lidé zatvrzelejší.
S tátou Romanem Zachem na pražské premiéře filmu High School Heist
Vraťme se k High School Heist. Ve filmu máte i pár kaskadérských kousků, třeba slaňujete, několikrát navíc dostanete pěstí. Přihodila se během natáčení nějaká nehoda?
Co šlo a nebylo životu nebezpečné, jsem si chtěl odehrát sám. Nechtěl jsem využívat dabléra. Proto jsem po některých natáčecích dnech byl opravdu vyčerpaný, ale naštěstí jsem se ani jednou nezranil.
S tátou jsme se dřív věnovali horolezectví i jiným podobným věcem. Navíc jdu do všeho po hlavě, takže jsem se nebál.
Máte ještě mladší sestru Agátu. Když jste se potatil, jde naopak sestra ve šlépějích maminky Andrey, která je kostýmní výtvarnice?
Agátka je všeumělkyně. Zatímco já s tátou se věnujeme herectví, potažmo zpěvu, ségra hraje, skvěle tancuje a maluje. Na střední škole studuje scénografii, takže jde po vzoru maminky.