Od Samotářů k vůním. Ingredience jsem objevila v Ománu i na Srí Lance, říká tvůrkyně niche parfémů

„Když jsem na Davida narazila po pár letech od našeho prvního setkání, měla jsem po maturitě, studovala jsem jazykovku a brigádničila. On zrovna připravoval svůj druhý film,“ vypráví Petra.

K Ondříčkovi nastoupila během příprav Samotářů (2000). Na následném natáčení měla za úkol režisérovi zajišťovat pohodu a koordinovat jeho zadání se zbytkem štábu.

„Byla to skvělá první práce s fajn lidmi, s nimiž byla neskutečná zábava. Všichni na sebe byli napojení, vznikla tam spousta přátelství. Pro mě to bylo asi nejkrásnější natáčení,“ říká.

S Ondříčkem pak spolupracovala i na jeho komedii Jedna ruka netleská (2003). Později působila na volné noze. Na kontě má natáčení řady televizních reklam převážně pro zahraniční produkce, na starosti měla ale i třeba syrskou telenovelu zasazenou do období druhé světové války.

„Odjakživa jsem organizační typ, takže jsem k produkci inklinovala. Ta práce mě naučila, že zařídit se dá všechno, i když to stojí spoustu nervů,“ tvrdí.

Kvůli nutnosti být neustále na příjmu, tlaku na zisk a marnivým až absurdním požadavkům zahraničních štábů, kupříkladu na instalaci klavírního křídla do hotelového pokoje pro nejmenovaného režiséra, ale nakonec vyhořela. Když produkci definitivně opustila, přemýšlela, co dál.

„Mou vášní vždycky byly vůně. Ze začátku jsem ale měla naivní představy. Měla jsem za to, že si prostě vyhledám firmu, která mi na přání umíchá přírodní parfémy, aniž by mi do toho mluvila. Taky jsem si myslela, že se to sama naučím. Velmi rychle jsem však pochopila, že jde o několikaletý složitý proces,“ popisuje.

Osudový byl pro Petru kurz poznávání esencí Marie Rumlenové. Zjistila, že mají podobně zaměřený nos na různé „divné“ ingredience, třeba římský kmín, který si buď zamilujete, nebo nesnesete. Začaly spolupracovat na tvorbě vůní, které nejprve společně vymýšlejí a Marie jakožto vystudovaná aromaterapeutka a parfumérka je poté sestavuje.

Ingredience Petra vyjíždí hledat do zahraničí, třeba do Ománu, odkud si přivezla množství kadidla a místních parfémů. Tato arabská země platí za mekku takzvaných niche parfémů, které se poctivě tvoří v menších sériích ze vzácných přírodních surovin.

„Sametový kardamom a zemitý vetiver, které jsme použily v našich parfémech, zase pocházejí ze Srí Lanky. I v Evropě ale máme úžasné přísady jako levanduli nebo růži,“ zmiňuje Petra.