Článek
Choreograf Zelinka opakovaně tanečníky usměrňuje pokyny tak, aby se všichni vešli do záběru a přitom stíhali předvést naučené kroky. To pečlivě sleduje hned několik kamer.
„Zvuk jede. Startujeme. Připravte se. Hudba. Přepalte to,“ další pokyny směřují z pódia již k davu tanečníků v souvislosti se vzletem dronu. Střecha se vzápětí, i pod jeho dohledem, mění v parket plný nadšených lidí pohybujících se do energického rytmu.
Při pohledu na ty vepředu mi je hned jasno, že Ondříček opět sází na oblíbené herce, z nichž řadu proslavilo Dejvické divadlo, případně s nimi spolupracoval v rámci jiných filmových a televizních projektů.
Tančí tam Jaroslav Plesl (obarvený na světlou blond), Martha Issová (opět s krátkým účesem), Václav Neužil (zarostlý jako Bedřich Smetana), Jan Nedbal, Vojtěch Vodochodský, Denisa Barešová a Anna Kameníková. Do tance jim hraje britský DJ vystupující v rámci značky Rhumba Club.
Hlasitou scénu doprovázejí romantické žárovky, které mají všichni nad hlavami, pohled na svítící Hradčany i zlaté třásně třepotající se vzadu nad pódiem. Trvá pár desítek vteřin, do nichž všichni přítomní musejí vložit všechnu energii, co právě mají. Ne vždy vše všem klapne, a tak se jede znovu a znovu…
„Muzikál jsme ještě nedělali,“ říká s nadsázkou ve chvíli, kdy se právě netočí, v zákulisí sám Ondříček. Odskočil si z pódia zkontrolovat daný záběr na jiných monitorech. Slova přitom patří jeho kamarádovi, kolegovi, muzikantovi Janu P. Muchowovi, jenž u projektu také nechybí. Stejně tak byl ostatně u dalších Ondříčkových filmů.
Oba jsou teple oblečení, podobně jako jejich kolegové ze štábu. Tento den budou všichni na place téměř dvanáct hodin. Končí pro ně kolem páté ranní. Ve filmu se pak objeví zmíněná scéna ve formě pár minut.
Jeho tvůrci tvrdí, že Kluci to vidí jinak než holky bude vztahovka ze současnosti. Ondříček se v ní po televizním projektu Dukla 61 (2018), velkofilmu Zátopek (2021) a seriálu Král Šumavy (2022) vrací autorsky do komornějších dob, kdy natáčel Šeptej (1996), Samotáře (2000).
Děj jeho novinky se točí kolem sedmi lidí, kterým je zhruba od třiceti do padesáti. Má jít o „mozaikovou komedii“, ve které „hrají hlavní role také láska, ztráty, cynismus a naděje“.
Protagonisté se pak pohybují ve světě, v němž se mísí umění s byznysem i snobským luxusem. Své životy naplňují často v práci: živí se jako výtvarníci, právník, novinářka… - ale hlavně ve vztazích. A právě ty jim dost často nefungují tak, jak chtějí, tak, jak o nich sní.
Natáčení snímku – probíhající v produkci Lucky Man Films – v těchto dnech pokračuje. Prozradím ještě, že na řadě jsou mimo jiné lesní scény. Do českých kin komedie vstoupí za necelý rok.
