Hororová Týna: Kontroverzní mimotělní cestování využili tvůrci filmu Insidious. A vydělali jmění

Insidious se za šestnáct let od svého vzniku stalo fenoménem. Rozrostlo se do šestidílné série, jejíž zatím poslední část nazvaná Jsou mezi námi vstoupila tento čtvrtek do českých kin. Přestože kvalita jednotlivých snímků kolísá, komerčně se jim velice daří. Předešlých pět filmů celosvětově utržilo asi 744 milionů dolarů, v přepočtu téměř 15,5 miliardy korun.

Originál se přitom zrodil z prosté autorské frustrace. Wan s Whannellem tehdy už nebyli začátečníci. Za sebou měli úspěšnou prvotinu Saw: Hra o přežití (2004), přičemž se chtěli oprostit od její nálepky torture porn neboli podžánru založeného na naturalistické brutalitě.

„Toužili jsme natočit něco méně obrazového a více atmosférického,“ vysvětlil režisér podle webu ScreenRant. Velké množství násilí a krve v Saw odrazovalo potenciální hollywoodské spolupracovníky. Insidious se mělo stát důkazem, že i bez něj dokážou stvořit nesmírně děsivý film.

Jejich následný nadpřirozený horor Zlověstné ticho (2007) však byl absolutním propadákem, přestože je stál dvacetkrát tolik co celovečerní debut. A tak se společně rozhodli to vzít takříkajíc z gruntu, natočit levný snímek a mít nad ním naprostou tvůrčí kontrolu.

Opět zvolili duchařský příběh, hodlali mu ale vtisknout svébytnou tvář. Wana velmi fascinovalo mimotělní cestování, v němž vědci spatřují psychologický klam. Naopak v něj věří příznivci esoteriky, podle kterých takto duše opouští fyzickou schránku a přemisťuje se na vzdálená místa. „Téma jako stvořené pro horor,“ podotkl pro server Den of Geek Whannell.

Při psaní scénáře Insidious zpovídal lidi, kteří s takzvanou astrální projekcí měli údajné zkušenosti, a děj konzultoval s parapsychology a médii. Tvrdili mu, že existuje neviditelná paralelní dimenze, která se překrývá s hmotným světem.

Ve filmu nese toto místo označení Dálava. Má jít o předpeklí plné trýzněných duší zesnulých, jejichž cílem je ovládnout prázdné lidské tělo, aby mohli znovu žít mezi živými. Právě tam se dostává malý Dalton (ztvárnil ho tehdy osmiletý Ty Simpkins). Zdánlivě upadne do kómatu, zatímco se v jeho domově dějí paranormální jevy.

Ty neustanou ani poté, co se rodina odstěhuje. Není to totiž domem, ale jím samotným. Aby se Daltonova duše zachránila, jeho otec Josh v podání americké hvězdy Patricka Wilsona se navzdory skepsi nechá zhypnotizovat a přenést do Dálavy. Tam se pokusí syna najít a odvést domů.

Nápaditý přístup k jinak dosti jednotvárné „duchařině“ se tvůrcům vyplatil. S rozpočtem ve výši jednoho a půl milionu dolarů vydělali stonásobek. A pokračují v krasojízdě. V nejnovějším snímku se totiž stírá hranice mezi reálným a nadskutečným světem a hrůzné postavy z Dálavy začnou pronikat do naší reality.