Hororová Týna: 900 mrtvých uprostřed džungle. Sektářský masakr připomíná film i kniha s novými fakty

Jim Jones (1931–1978), který Chrám lidu založil v americké Indianě v polovině padesátých let, svým charismatem dokázal strhnout davy. Jeho „cílovou skupinou“ byli chudí a utlačovaní lidé, hlavně příslušníci rasových menšin.

Nadchla je sektářova vize spravedlivé společnosti, založené na společném majetku, absolutní rovnosti a vzájemné pomoci. Vůdci dobrovolně odevzdávali peníze, nemovitosti a drahocennosti – a s nimi naději, že se budou mít lépe.

Věřili mu natolik, že s ním v půlce sedmdesátých let odcestovali do jihoamerického pralesa budovat zaslíbené místo. Jonestown však nebyl na takřka tisícovku obyvatel stavěný a praskal ve švech. Hygienické zázemí bylo nedostačující, strava mizerná.

Osadníci fyzicky pracovali v nepříznivých podmínkách džungle od úsvitu do soumraku. Jen tak odejít nemohli, vedení sekty jim totiž zabavilo doklady a cenzurovalo jejich poštu. Kdo se nepodvolil, toho čekaly tvrdé tresty: samotka, ponižování nebo nucená konzumace silných sedativ.

Koncem roku 1978 ale Jonestown zcela utichl. Komunitu předtím narušily návštěvy novinářů, politiků i příbuzných osadníků, kteří měli obavy o bezpečnost tamní populace.

Rozbuškou bylo, když Jonesovi strážci zastřelili kongresmana Lea Ryana; po jehož vraždě se vůdce obával pomsty. Trpěl paranoiou, že do osady vtrhnou ozbrojené síly, které komunitu zlikvidují. A tak všem nařídil otravu kyanidem draselným smíchaným s ovocným nápojem.

Ne všichni smrtící koktejl požili. Podle knihy Cesta do Jonestownu z pera Jeffa Guinna, která nedávno vyšla v českém překladu, se na pažích pětiny až třetiny obětí, zejména dětí, našly stopy po vpichu smrtící injekce.

Autor přináší i jiné nové historické souvislosti, třeba geopolitické pozadí tragédie. Guyanská vláda sektě nadbíhala, protože osadníci tvořili živý štít proti sousední Venezuele, s níž měl stát nedořešené územní spory.

Kniha také odhaluje Jonesovy podvody při bohoslužbách, inscenování fiktivních atentátů na vlastní osobu nebo fascinaci nacistickým Německem. Studoval Hitlerovu rétoriku a malé děti nutil pochodovat. Pokud by neuposlechly, sešlehal by je větví.

Právě tato Jonesova ryzí krutost přiměla Westa natočit horor ve stylu mockumentary neboli fiktivního dokumentu, v němž vykresluje posledních 48 hodin života zavražděných osadníků. „Chtěl jsem udělat film bez nadpřirozena, něco silně realistického. Děsiví jsou totiž skuteční lidé,“ řekl v rozhovoru pro Variety.

Ve vzniklém snímku z roku 2013 ukazuje členy sekty jako obyčejné lidi. „Připadá mi příliš zjednodušující, když jsou ve filmech představováni jako šílení záporáci. V reálu nikdo nevstupuje do sekty s vědomím, o jaké společenství jde. Prostě v ní skončíte,“ podotkl pro web HeyUGuys.

Okouzlujícího vůdce zvaného Otec ztvárnil muž, který shodou okolností nese stejné příjmení – Gene Jones, jenž si skutečný předobraz záměrně nenastudoval. „Snažil jsem se stvořit postavu, která je tak laskavá, milá a důvěryhodná, že byste kvůli ní opustili svou rodinu i domov. Je zlá, ale nikoli zlomyslná,“ poznamenal herec pro Entertainment Weekly.

Ať už sáhnete po Guinnově knize, nebo Westově filmu, dostanete mrazivý obraz mechanismů manipulace a náboženského fanatismu.